ÚŘAD VLÁDY ČR
Ing. Andrej Babiš, premiér
Nábřeží Edvarda Beneše 128/4
118 00 PRAHA

V Krásné Lípě 19. 4. 2021

 Vážený pane premiére,

obracím se na Vás jako předseda Sdružení pro rozvoj Šluknovska, jež je společnou platformou všech 18 obcí regionu východní části Děčínska s 55 tis. obyvateli.

O strukturálním ekonomicko-sociálním postižení území se nebudu více rozepisovat, je to skutečnost, která Vám je jistě z řady diskusí a jednání dobře známa. Ovšem, jestli měl náš region v této situaci alespoň nějakou pozitivní výhodu a příležitost, pak jimi nepochybně byly relativně nedotčená příroda a z ní vyplývající šance v rozvoji turistiky a cestovního ruchu.

V průběhu několika posledních let však i o tuto příležitost rychle přicházíme. Příčinou je dramaticky se vyvíjející kůrovcová kalamita s mnoha negativními dopady na život a budoucí prosperitu našich obcí. S ohledem na meziresortní a mezinárodní přesahy, si dovoluji oslovit s prosbou o aktivní zásahy přímo Vás.   

Vývoj současné kůrovcové kalamity v našem regionu byl ovlivněn několika zásadními skutečnostmi:

1. na podzim 2017 proběhla větrná kalamita, která postihla Šluknovský výběžek, NP České Švýcarsko (dále NPČŠ) a Lužické Hory. V lednu 2018 přišla do území další větrná kalamita. Po ní zůstalo po lesích spoustu nezpracovaného dřeva až do léta 2018. O důvodech, proč se tak stalo, lze diskutovat, ale značný vliv měla nepružnost zákona o zadávání veřejných zakázek v podobně kritických situacích, ale i jistá liknavost správců lesů. Lýkožrout dostal tedy výbornou příležitost se namnožit (jednalo se o desetitisíce m³ dřeva, které se nezpracovaly včas,
2. v roce 2018 vyvrcholilo cca pětileté období sucha - opět ideální stav pro start kůrovcové kalamity (oslabené smrky, neschopné se bez vody bránit),
3. od roku 2017 se navíc po novele zákona o ochraně přírody a krajiny nesmělo zasahovat v I. zóně NPČŠ, kam se přesunul kůrovcový problém z NP Saské Švýcarsko, kde již v té době byla rozsáhlá bezzásahová území. Během let 2018 a 2019 se kůrovec rozšířil již na celé území NPČŠ. Od 2019 se pak v NP dramaticky omezovaly těžební zásahy proti kůrovci. Nebyla realizována, ač byla od počátku plánována, tzv. pufrační zóna, která měla zamezit postupu kůrovce do sousedních lesů jiných vlastníků,
4. pod vlivem prudkého růstu kůrovcové hmoty na německé straně hranice se změnil přístup i Saských státních lesů, a hlavně po ekonomické rozvaze (ceny dřeva na minimu) přestali Němci v roce 2019 a první půli 2020 aktivně zasahovat proti kůrovci. Tedy podél celé státní hranice se kůrovec opět ve velkém množil v podstatě v celém příhraničí kolem dokola Šluknovského výběžku. Celé to bylo podpořeno i rozdrobenou majetkovou držbou, neboť soukromí vlastníci v SRN nezasahovali vůbec. Naopak v ČR v porostech mimo NPČŠ probíhají nebývalé kalamitní těžby, 
5. v roce 2020 na jaře bylo zpracování kůrovcového dřeva v hospodářských lesích brzděno a omezováno krizí koronaviru, z důvodu velmi omezené zpracovatelské kapacity (v NP už bohužel nastal cílový stav). V druhé polovině roku 2020 se těžby a postup proti kůrovci ze strany LČR zrychlil a optimističtějšímu vývoji nahrávají i loňský na srážky bohatší rok a poměrně dlouhá letošní zima a chladné jaro.

Tolik tedy k popisu současné situace a k důvodům a příčinám proč, a jak nastala. V každém případě z ní vyplývají vážné problémy v několika oblastech. Pro přehlednost je specifikuji dle odpovědných resortů, ač se logicky v mnohém překrývají.

Z pohledu životního prostředí vnímám především negativní dopady do ekosystémů chráněných území, tedy Národního parku České Švýcarsko a CHKO Labské pískovce (pod společným správním orgánem) a CHKO Lužické hory. Léta pečlivě chráněná území jsou dnes totálně poškozena.

• Národní park České Švýcarsko – Kůrovcem je zasaženo a zničeno cca 60% území, které bylo z většiny s převahou porostů smrku. Souhrnně jde o cca 2 mil. m³! suchého stojícího smrkového dřeva. V sousedním německém NP je to více jak 2,5 mil. m³!

1. 1. Toto množství suchého dřeva vnímáme i jako zvýšené požární riziko pro obce a lidská obydlí v blízkosti území.
   2. Zanedbatelná jistě není ani ekonomické hodnota tohoto „odepsaného“ dřeva. Vyčíslil ji někdy někdo? Pokud ano, můžete nás prosím informovat o výši těchto ztrát?
   3. V počátku kalamitní situace docházelo i k rozsáhlým kůrovcovým těžbám, kdy vznikly obrovské mýtiny (i 40 ha), kde následným rozhodnutím Správy NP bylo znemožněno vysadit nové stromy. Dnes jsou to mrtvé planiny.
   4. Většina území tak bude ponechána tzv. přírodnímu (samovolnému vývoji), tzn. že zde nebude probíhat kácení a výsadby nového lesa. Obáváme se významného negativního vlivu na zadržování vody v krajině a na erozi výrazně písčitých půd.
   5. V důsledku rozhodnutí o ponechání velké části území samovolnému vývoji dojde k postupné degradaci smrkových souší, které budou ohrožovat návštěvníky. Původně slibované bezpečnostní těžby podél značených turistických tras dnes probíhají velmi omezeně a jsou náhle odmítány jako nevhodné, a naopak řada úseků je uzavírána! Bez předchozí diskuse a stanovení termínů a dalšího postupu. V současné chvíli je to již 6 úseků, další uzávěry se připravují – i na území navazující CHKO Labské pískovce. Negativní dopady na cestovní ruch a turismus jsou lehce předvídatelné. Území je potenciálními návštěvníky vnímáno jako potenciálně nebezpečné, s řadou nepředvídatelných omezení a esteticky významně poškozené. Řada lesních cest a turistických tras je navíc zdevastována používáním těžké techniky při provádění těžeb v lokalitách, kde se aktivně zasahuje nebo zasahovalo proti kůrovci.
   6. Ekonomické dopady na místní podnikatele v cestovním ruchu, poskytovatele ubytovacích, stravovacích a dalších služeb mohou být v kombinaci s vlivem covidové krize drtivé, až absolutní. Navíc sousední saské území, které bývá často cílem návštěv i našich turistů zde ubytovaných je na tom s prostupností podobně špatně. Po staletí používané stezky zanikají a území se stává neprostupné.

• CHKO Labské pískovce a Lužické hory, popř. území Šluknovska na ně úzce navazující – Kůrovec se do nich rozšířil nepochybně přelivem z území, kde nebyly prováděny zásahy proti kůrovcové kalamitě. A to jak na území národních parků, tak i v německém příhraničí. Druhová skladba lesa a klimatické podmínky tomu významně napomohly, nelze je však tendenčně uvádět jako jediný a hlavní důvod. Nicméně probíhající aktivní zásahy snad ještě dávají naději část porostů, především v Lužických horách zachránit.
  1. Přesto je těžko pochopitelné, že Správy těchto CHKO strpí a přihlíží devastaci lesních porostů, tedy ekosystémů, jež v předchozích letech tak pečlivě ochraňovali a často do nich investovali nemalé prostředky. Jsem přesvědčen, že na mnoha místech dochází k porušování zákona o ochraně přírody a krajiny, např. dle § 26, odst. 3, písm. a).
  2. Proč těmito orgány není aktivně regulován rozsah a průběh kůrovcové těžby a nejsou voleny její citlivější a opatrnější způsoby?
  3. Jak je možné, že je tolerována devastace cestní sítě, ničeny turistické trasy, cyklotrasy a jejich značení?
  4. Stejně jako v případě národního parku se obáváme ekonomických dopadů na místní podnikatele v oblasti cestovního ruchu. Navíc v situaci, kdy cíle v těchto územích jsou doporučovány jako náhradní za ty v uzavíraných lokalitách!

Z pohledu ministerstva zemědělství, v jehož gesci je mj. lesní hospodářství, a řízení v našem regionu dominantního vlastníka Lesy ČR, s. p. identifikujeme z pohledu obcí několik úrovní problému spojených s probíhající likvidací kůrovcové kalamity. Jde tedy o těžby mimo NP, v CHKO i mimo ně. O koncentraci a velikosti území vypovídá dobře tzv. kůrovcová mapa.

1. Poškozování majetku obcí, soukromých vlastníků a Ústeckého kraje, kdy jde především o ničení obecních komunikací obrovsky navýšenou nákladní dopravou.
2. Poškozování pozemků obcí a dalších vlastníků nepovoleným skládkováním dřeva, např. na pastvinách a lučních porostech. To vše zapříčiněno špatným nastavením obchodních vztahů. LČR prodají dřevo tzv. nastojato, dostanou za ně zaplaceno. Někdo dřevo vytěží a prodá, také dostane zaplaceno. Jiný nakonec dřevo odveze, za což dostane také zaplaceno. A nám, tedy obcím a našim občanům zůstane zdevastovaný les a zničené místní komunikace. Toto přeci nelze tolerovat!
3. Likvidace obecních a městských lesů kůrovcem v důsledku nezvládnuté kalamity v NP a LČR, s. p. se všemi ekonomickými dopady na naše hospodaření.
4. Zásadní omezení rekreačního využití lesa v důsledku obrovského poškození lesních cest a po nich vedených turistických tras a cyklotras
5. Významné poškození životního prostředí v těsné blízkosti našich obcí.

Vážený pane premiére,

plně si uvědomuji současnou složitou společenskou situaci, kdy se prioritně věnujete důležitým epidemiologickým a dalším souvisejícím tématům. Přesto bych Vás chtěl požádat o osobní vstup a vklad energie do řešení výše popsané problematiky. Dochází zde k dramatické přeměně krajiny na dlouhá léta. Vezměte s sebou třeba ministra ŽP pana Brabce, který je mj. poslancem za Ústecký kraj a přijeďte se na vlastní oči přesvědčit, jak zdevastovaná je naše krajina na jejíž ochranu má jeho ministerstvo dohlížet, i s jakými omezeními se zde musíme vypořádat na počátku, snad již normálnější, turistické sezóny.

Děkuji za pochopení.

S přátelským pozdravem z Českého Švýcarska

Jan Kolář, starosta města Krásná Lípa a předseda Sdružení pro rozvoj Šluknovska