Další společné jednání starostů 18 obcí Šluknovska se konalo v pátek 13. září v Resortu Dymník.

V úvodu jednání přivítal kolegy starosta města Rumburk Martin Hýbl a představil rozvojové a investiční, ale i kulturní a společenské aktivity města v posledním období. Hlavním hostem byl nový ředitel Krajské hygienické stanice Ústeckého kraje Vladimír Možíšek. Představil starostům novou organizační strukturu úřadu, informoval o snaze změnit komunikaci KHS ve směru k veřejnosti i samosprávám. Pohovořil o připravovaném novém pandemickém plánu i o digitalizaci a modernizaci výkonu státní správy a potřebné administrativy. V diskusi pak odpovídal na dotazy starostů, např. k hygienické situaci v sociálně vyloučených lokalitách nebo k šířícím se nákazám černého kašle, žloutenky a covidu. Vedoucí úseku krizového řízení ORP Rumburk informovala starosty o situaci v požární bezpečnosti v souvislosti s dlouhodobým suchem a vysokými teplotami.

V diskusi starostů se opět řešila nespokojenost s personálním zabezpečením policejních oddělení, hrozba jejich slučování. K tomuto tématu bude vyvoláno speciální jednání s odpovědnými pracovníky Policie ČR a ministerstva vnitra. 

Následně se starostové rozešli, s ohledem na avizovaný rozsah srážek, řešit protipovodňová opatření ve svých obcích.

J. Kolář, předseda SPRŠ

Vážený pane premiére,

v létě 2022 jste navštívil České Švýcarsko, zasažené obrovským požárem. Toto v evropském rozměru jedinečné území, kde se snoubí cenné přírodní hodnoty s kulturní krajinou a turistickou infrastrukturou, budovanou už od 19. století, po největším lesním požáru v moderní existenci našeho státu, zůstává nepropustným. Jeden a půl roku od uhašení požáru. Z mnoha příslibů na záchranu a obnovu regionu se odehrálo jen velmi málo.

V důsledku neodpovídající implementace doktríny bezzásahovosti a nezvládnutého řešení kůrovcové kalamity došlo k prvnímu uzavírání cest, dokonce i těch ze základní cestní sítě. K dalšímu uzavírání cest došlo po požáru, jehož rozsah a intenzita, stejně jako obtíže s hašením a přístupem k požářišti, byly úměrné zanedbanosti a neprůchodnosti území parku. Škody na životním prostředí a lesních ekosystémech jsou nedozírné. Náklady jen na samotné hašení požáru překročily půl miliardy. Škody na dřevní hmotě ponechané v lesích se odhadují na miliardy korun. Nelze pominout, že shořel i soukromý majetek, včetně několika domů. Zcela se upozadila obrovská tragédie lidí, kteří doslova týdny strádali rozsáhlým požárem v blízkém okolí jejich domova a dodnes se musí vyrovnávat s následky.

Edmundova soutěska u Hřenska, jeden z nejkrásnějších přírodních klenotů České republiky, která byla k plavbě zpřístupněna již v roce 1890, a jejíž návštěvnost se pohybovala okolo 300 tisíc návštěvníků ročně, je od požáru uzavřena.

Uzavřena zůstává turisticky nejatraktivnější cesta na Pravčickou bránu, Gabrielina stezka, kterou ročně prošlo až 200 tisíc turistů. Přerušeny zůstávají možnosti okruhů v nejkrásnější části skal.

 Ekonomické škody za roky 2022 a 2023 jsou vyčísleny na více než 2 mld. Kč. Poškozeným podnikatelským subjektům stát přes předchozí proklamace v době těsně po požáru dodnes neposkytl žádné plnění, kterým by zabránil jejich ekonomickému úpadku. Veškeré dosavadní formální i neformální pokusy domoci se náhrad škody se minuly účinkem. Zájem představitelů státu o pomoc postiženým podnikatelům opadl společně s mediálním zájmem o lokalitu zasaženou požárem.

Podnikatelé v cestovním ruchu stagnují a bojují o existenci. Investice za desítky milionů Kč, které v minulých letech realizovali, se stávají utopenými náklady, neboť uzavírka nejvýznamnějších turistických cílů poškodila návštěvnost regionu tak, že hotely a penziony zůstávají poloprázdné.

Mimo zavřené hlavní cíle a atraktivity dál zůstává zneprůchodněno 20 % turistických cest napříč územím parku. Nezájem a neochota odpovědných státních institucí ochrany přírody o obnovu cest je evidentní. Přes naše opakované dopisy i společná jednání Ministerstvo životního prostředí ČR ani Správa národního parku České Švýcarsko po měsících slibů doposud nepředložily a nerealizovaly žádnou závaznou podobu harmonogramu obnovy a zpřístupňování cest. Obnovu historických a přeshraničních cest odmítají. Nemalé náklady, které vynakládají regionální a místní subjekty na zajištění rozsáhlé sítě veřejné dopravy, na služby v cestovním ruchu a na propagaci celého území, přicházejí vniveč.

Vážený pane premiére,

žádáme Vás o urychlené řešení dané situace. Nesmíříme se s tím, že po železné oponě mezi ČSSR a NDR zde tentokrát vzniká nepropustná opona zelená, která staví další překážky do cesty udržitelného rozvoje strukturálně postiženého příhraničního regionu a kvality života jeho obyvatel.

Jestliže státní orgány ochrany přírody nezmění své přístupy a nezlepší správu svěřeného území, nezačnou uchovávat a zlepšovat životní prostředí, nebudou v dostatečné míře umožňovat poznání přírody a využívání území návštěvníky, nebudou ochotny naslouchat místním potřebám a nebudou projevovat sounáležitost s místními aktéry, pak takto spravovaný park nechceme a nepotřebujeme.

A proto vyzýváme „Otevřete České Švýcarsko!“

Vážený pane senátore, vážení signatáři výzvy,

reaguji na otevřený dopis ze dne 4. ledna 2024 s výzvou „Otevřete České Švýcarsko“.

Vláda si je vědoma dlouhodobě složité situace v Národním parku České Švýcarsko (dále jen NPČS) a závažnosti škod, které lesní požár i kůrovec způsobily nejen samotnému přírodnímu území, ale rovněž místním obyvatelům a podnikatelům v cestovním ruchu. Dopady této přírodní katastrofy jsou i po roce a půl viditelné na stavu životního prostředí, ekonomických ztrátách a návštěvnosti turistů.

Zcela tak chápu Vaši nespokojenost s posunem ve zpřístupňování hlavních turistických tras, které jsou pro návrat turistů a udržení podnikání zásadní. Bohužel navzdory maximální snaze všech, kdo se podílejí na likvidaci škod, stále přetrvávají složitosti a rizika spojená s přírodními procesy.

Problematiku stavu NPČS jsme s dalšími členy vlády opakovaně diskutovali na jednání vlády, naposledy dne 31. ledna 2024, a budeme se jí věnovat i nadále. Všichni chceme, aby se situace co nejrychleji zlepšila a turisté mohli opět zavítat do všech oblastí parku. Pan ministr životního prostředí, jehož resort má v gesci Správu NPČS, zajistí, aby byly všechny klíčové kroky vedoucí ke znovuotevření celého NPČS lépe komunikovány se všemi dotčenými stranami a probíhající činnosti co nejvíce urychleny, samozřejmě při zachování bezpečnosti návštěvníků.

V současné době také Ministerstvo pro místní rozvoj připravilo další možnosti podpory na obnovu veřejné infrastruktury cestovního ruchu a obnovu a vyznačení značených turistických tras přes Integrovaný regionální operační program. Konkrétní výzvy by měly být vyhlášeny letos v březnu. Doufám, že i tato pomoc přispěje k urychlenému zpřístupnění NPČS.

S pozdravem

Petr Fiala

Vážený pane ministře,

na jednání Sdružení obcí pro rozvoj Šluknovska, tvořeného všemi 18 obcemi ze Šluknovského výběžku, které se konalo dne 15. září 2023 v Chřibské, jsme se s kolegy opakovaně zabývali problematikou odpadového hospodářství obcí na našem území. Bylo mi usnesením uloženo vyjádřit nesouhlas našich obcí se záměrem Ministerstva životního prostředí o povinném zálohování PET lahví od nápojů.

Je nesporné, že odpadové hospodářství je pro obce komplikovanou, organizačně a finančně velmi zatěžující agendou, která je státem z velké části přenesena právě na obecní samosprávy. Domníváme se proto, že každý zásadní legislativní či organizační zásah ze strany vlády a příslušných ministerstev by měl být pečlivě s obcemi diskutován, zvažován tak, aby nepřiměřeně nerozkolísal citlivě a dlouhodobě nastavené obecní systémy.

Proto nás velmi překvapila překotná snaha vašeho ministerstva nařídit povinné zálohování PET lahví od nápojů a nápojových plechovek. U nápojových plechovek, neboť jde o relativně nově masově rozšiřovaný obal, který se ve větším množství teprve začíná v našich systémech oddělovat, nevnímáme zásadní problém. To ovšem neplatí u velmi významné změny plánované u PET lahví, které jsou dlouhodobě významnou složkou celkového objemu (a také příjmů) separace. Není potřeba zde zdůrazňovat jednotlivé detaily a argumenty, a také nesouhlasy aktérů, které jsou vám jistě z mnoha zdrojů známé.

Rádi bychom vás požádali o pozastavení tohoto záměru, který ve své podstatě není špatný. Ovšem je potřeba vnímat velmi pozorně souvislosti, celá dlouhá léta nastavovaných a vyvažovaných systémů nakládání s odpady v obcích. Návyky lidí, dlouhodobá osvěta a často velmi jemné předivo motivací by bylo náhlou změnou významně poškozeno. O finančních dopadech nemluvě. Již dnes máme v obecních systémech problém plnit stanovené závazky v oblasti zvyšování podílu separace. Ze všech dostupných dokumentů o oběhovém hospodářství je zřejmé, že pozornost by se měla především soustředit na podporu recyklace oddělitelných složek odpadu. V oblasti separace si Česká republika i v evropském srovnání stojí velmi dobře.

A na závěr si dovolím podotknout, že v oficiální komunikaci s veřejností jistě není ze strany ministerstva a jeho čelních představitelů vhodné, ani taktické, v současné době informovat veřejnost o tom, že do budoucna budeme mít jen dvě sběrné nádoby. Mj. v situaci, kdy stát masivně dotuje oddělený sběr odpadů, např. door – to - door sytému v celém obvyklém spektru komodit a zároveň tvrdými finančními nástroji nutí obce k významnému navýšení podílu třídění všech využitelných složek odpadu.

S pozdravem ze Šluknovska

Jan Kolář, starosta města Krásná Lípa a předseda Sdružení pro rozvoj Šluknovska

Vážený pane předsedo,

reaguji na Váš dopis ve věci plánovaného zavedení povinného zálohového systému pro jednorázové nápojové obaly.

Ministerstvo životního prostředí si je vědomo aktivní role obcí při naplňování cílu sběru a třídění komunálního odpadu, jakož i úspěšného vybudování funkčních mechanismu pro nakládání s tímto odpadem. Česká republika dosahuje vysoké úroveň sběru tříděného komunálního odpadu, jak píšete, stejně tak systém odpadového hospodářství je založen na zodpovědnosti obcí dosahovat stanovených cílu sběru, potažmo využití komunálního odpadu.

Návrh povinného zálohování vybraných nápojových obalu, který považujte za ukvapený, je v mnoha hledech odlišný od modelu použitých v zahraničí, čímž má zajistit minimální narušení stávajícího systému odpadového hospodářství obci, s přihlédnutím k nezbytnému vývoji kupředu a s ním souvisejícím změnám chování občanu i některých mechanismu nakládání s odpadními obaly. Reflektujeme tak požadavky EU na povinné cíle sběru nápojových plastových obalu a obsah recyklátu pro jejich výrobu. Dalším argumentem ve prospěch zavedení zálohování je tendence nakládat odděleně s tokem obalových odpadu od potravin, tzn. z materiálu v kvalitě pro styk s potravinami, aby byla zachována jejich vyšší kvalita.

Co se týče rozpočtu obcí na odpadové hospodářství, náš návrh zálohování obsahuje několik kompenzačních mechanismu. Nejvýznamnějším z nich je převod části nevyplacených záloh od operátora municipalitám. Návrh rovněž počítá s využitím stávající infrastruktury pro třídění sebraného obalového odpadu, tak aby nebyly zmařeny dosavadní investice do jejich rozvoje. Dále rovněž řešíme zpoplatnění některých dalších výrobku, které se objevují v obecních systémech (např. reklamní letáky).

Navrhovanou legislativní úpravu, kterou nyní na MŽP projednáváme, předložíme do meziresortního připomínkového řízení, kde se k její podobě vyjádří všechna připomínková místa. V tomto procesu tedy budete mít příležitost sledovat vývoj postoju ostatních subjektu i své postoje projevit.

S pozdravem

Mgr. Petr Hladík

S pracovníky Správy a údržby silnic ÚK se jednalo o plánovaných investičních akcích připravených na letošní rok, i o plánech na roky další. Hlavním bodem jednání však byla problematika zajištění zdravotní nemocniční péče v regionu. Pozvání přijali radní pro zdravotnictví ÚK Radim Laibl, předseda představenstva společnosti Krajské zdravotní Ondřej Štěrba, vedoucí odboru zdravotnictví ÚK Petr Severa, ředitel Nemocnice Varnsdorf Václav Jára, ředitel Nemocnice Rumburk Michal Tichý a další pracovníci KZ, a. s. Přestože dochází k časovým prodlevám, aktuálně probíhá příprava na přesun laboratoří z Podhájí do provizoria v areálu hlavní budovy nemocnice a dokončuje se oprava administrativní budovy. Rekonstrukce polikliniky by měla začít koncem letošního roku. Trvat by měla cca 1,5 roku. Zároveň se pokračuje v přípravě výstavby nového urgentního příjmu a rekonstrukce a přístavby hlavní budovy. Nemocnice Varnsdorf se snaží zajistit alespoň 10 interních lůžek, která v regionu chybí. Aktuálně na ně ministerstvo zdravotnictví vyhlásilo výběrové řízení.

J. Kolář, předseda Sdružení pro rozvoj Šluknovska

Vážený pane ministře,

dovoluji si Vás oslovit na základě pověření kolegů starostů všech 18 obcí Šluknovského výběžku reprezentujících 55 tis. obyvatel našeho regionu. Na našem společném jednání dne 8. 12. 2023 byla mimo jiné diskutována situace ve zdravotnictví a zajištění zdravotní péče na Šluknovsku. Ta je, krom obecných celorepublikových problémů, dlouhodobě poznamenána kolapsem původní městské nemocnice v Rumburku, ale také geografickou polohou, kdy je region od zbytku republiky oddělen hřebenem Lužických hor, ale také těsnou blízkostí Saska, které nám díky ekonomické síle odčerpává část lékařů a zdravotnického personálu.

Původní nemocnice v Rumburku prošla insolvenčním řízením a dnes ve struktuře Krajské zdravotní, a.s., postupně připravuje zachování a modernizaci základní akutní a lůžkové zdravotní péče. Zároveň v regionu dobře funguje městská Nemocnice Varnsdorf, především s lůžky následné zdravotní péče, ale i širším spektrem ambulantní péče. Nemocnice funguje s vyrovnaným hospodařením.

V posledních měsících však dochází k situaci, kdy nefungují, nebo jen velmi omezeně, klasická nasmlouvaná interní lůžka v rumburské nemocnici. A prakticky pak dochází k situaci, kdy v Nemocnici Varnsdorf tuto péči v zásadě suplují vyčleněním části lůžek určených k následné péči. K tomu disponují druhoatestovanými lékaři a atestovaného internisty. To vše se děje s velkorysou podporou zřizovatele, tedy města Varnsdorf.

V této souvislosti dne 10. 10. 2023 ředitel Nemocnice Varnsdorf MUDr. Václav Jára požádal Vaše ministerstvo o možnost dočasného nasmlouvání 15 lůžek interního charakteru, a to na dobu 2-4 let, do doby než dojde ke stabilizaci zdravotních služeb v regionu.

Starostové regionu tuto žádost podporují, neboť se domníváme, že jde o řešení rychlé, jednoduché, hospodárné a efektivní, v zásadě jen zohledňující současný stav. A především je v zájmu našich občanů, kteří jsou již dlouhá léta ohrožení nestabilitou a nedostupností základní lůžkové péče, a to bez ohledu na to, že do systému zdravotního pojištění přispívají stejně jako občané ve zbytku naší republiky.

Děkuji Vám za pochopení.

S přátelským pozdravem ze Šluknovska

Jan Kolář, starosta města Krásná Lípa a předseda Sdružení pro rozvoj Šluknovska

 Vážený pane předsedo,

dne 15.12.2023 jsem obdržel Váš dopis, ve kterém jste mě oslovil s žádostí o podporu ředitele Nemocnice Varnsdorf MUDr. Václava Járy, ve věci nasmlouváni 15 interních lůžek na dobu 2-4 let, než dojde ke stabilizaci zdravotních služeb v regionu.

V říjnu 2023 obdrželo Ministerstvo zdravotnictví (dále také "ministerstvo") přihlášku Nemocnice Varnsdorf do výběrového řízení na poskytování lůžkové péče. Žádné výběrové řízení ale dosud nebylo na příslušnou péči vyhlášeno, neboť ministerstvo neobdrželo návrh na jeho vyhlášení. Zaslaná přihláška navíc neobsahovala základní potřebné údaje, o čemž byl pan ředitel informován.

Pro Vaši informaci uvádím, že se před uzavřením smlouvy o poskytování a úhradě hrazených služeb koná výběrové řízeni dle zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Konání výběrového řízení na poskytování lůžkové péče může navrhnout zdravotní pojišťovna, uchazeč (poskytovatel oprávněný poskytovat zdravotní péči v příslušném oboru, nebo fyzická nebo právnická osoba, která hodlá poskytovat zdravotní služby) nebo obec. Výběrové řízení následně vyhlašuje ministerstvo. Činnost výběrové komise, která je čtyřčlenná, řídí předseda, kterým je zástupce Ministerstva zdravotnictví. Podrobnější informace o vyhlašování a konání výběrových řízení jsou uvedeny v části desáté shora uvedeného zákona.

Ministerstvo zdravotnictví podporuje zajištění potřebné péče pro občany Šluknovského výběžku. Vedeni snahou napomoci řešení situace jsme kontaktovali pana ředitele MUDr. Járu a informovali ho o možnosti, jak v souladu s platnou zdravotnickou legislativou postupovat v případě realizace záměru nasmlouvání nového oboru lůžkové péče se zdravotními pojišťovnami.

Jak vyplývá z výše uvedeného, ministerstvo nemá zákonné zmocnění vyhlašovat výběrová řízení na základě vlastního rozhodnutí. V případě obdržení návrhu nemocnice nebo obce na vyhlášení výběrového řízení na poskytování lůžkové péče v oboru vnitřní lékařství jej neprodleně vyhlásí a následně realizuje.

S pozdravem

Vlastimil VÁLEK, místopředseda vlády a ministr zdravotnictví

Vážený pane hejtmane,

dovoluji si Vám zaslat stanovisko Sdružení pro rozvoj Šluknovska k Strategii podpory zdraví a rozvoje zdravotních služeb v Ústeckém kraji na období 2023-2033.

Šluknovsko je sice součástí okresu Děčín, ale vzhledem k mnoha okolnostem je potřeba vnímat ho jako region se specifickými potřebami a zohlednit je ve Strategii. V úvodní analytické části Strategie jsou porovnány údaje za ČR a proti tomu Ústeckého kraje, ale co platí v průměru statisticky pro Ústecký kraj a 5 hlavních krajských nemocnic, neplatí pro Šluknovský výběžek. Stejně tak čísla za Děčínsko neplatí pro Šluknovsko.

To je tvořeno 18 obcemi, ve kterých žije kolem 55 tis. obyvatel, navíc v letním období a v turistické sezóně je počet uživatelů rekreačních objektů či turistických zařízení tento počet velmi významně navyšuje. Zároveň je zde významně odlišná věková a sociální struktura obyvatelstva, komplikována navíc historicky vysokým počtem ústavů sociální péče různých typů.

Vítáme proto zařazení Nemocnice Rumburk, jako součásti Krajské zdravotní, a.s. do páteřní sítě nemocnic ÚK – s urgentním příjmem II. typu nebo s ucelenými zdravotními službami, neboť přesně to zde v současnosti postrádáme.

Z diskusí, které dlouhodobě v regionu probíhají identifikujeme několik problematických témat:

1. Kritický nedostatek zubařů a dalších odborných lékařů primární péče i prevence. Podobně pak nedostatek odborného středního zdravotnického personálu, ať již v důsledku jeho stárnutí nebo, a to je specifický problém příhraničí, jeho masivní přesun do zdravotních a sociálních služeb v Německu. To může být i zásadním limitem pro znovuvzkříšení rumburské nemocnice. V této souvislosti považujeme za důležité udržení, zkvalitnění a zvýšení atraktivity Střední zdravotní školy v Rumburku. Právě perspektiva budoucího zaměstnání v regionu může napomoci k udržení mladých vzdělaných lidí na Šluknovsku.
2. Je potřeba jasně definovat vztah k přeshraniční zdravotní péči ve společném evropském prostoru, v našem případě k blízkým zdravotnickým zařízením v Německu. Tento problém je identifikován i na úrovni Euroregionů, jako významná přetrvávající překážka. A to přesto, že bylo již v roce 2019 schváleno a podepsáno memorandum o spolupráci v oblasti přeshraniční zdravotní péče, které podepsal ministr zdravotnictví Adam Vojtěch spolu se státní ministryní sociálních věcí a ochrany spotřebitele Saska Barbarou Klepsch a představiteli Ústeckého kraje a všech sedmi zdravotních pojišťoven činných v České republice. Dostupnost nemocnice v Sebnitz, která poskytuje komplexní služby je přitom ze severní části našeho regionu vynikající, v řádu několika málo minut. Zatím dnes pacienti cestují dlouhé desítky minut do nemocnic v Děčíně nebo v Ústí nad Labem, popř. do nemocnic Libereckého kraje v České Lípě nebo v Liberci.
3. Region je specifický umístěním řady velkých sociálních ústavů, do kterých byli za minulého režimu umísťováni psychiatričtí pacienti z velkých center mimo zrak veřejnosti. Dnes je v důsledku toho řada obcí zatížena výkonem funkce veřejného opatrovníka, kdy jsou mj. povinny svým opatrovancům (např. v Krásné Lípě je to více jak 60 osob) zajistit odpovídající zdravotní péči. Velmi specifická a kritická situace je u psychiatrické péče, kdy jsou čekací doby na odborné vyšetření, často požadované soudem, několikaměsíční.
4. Vzhledem, v analytické části detailně popsaným personálním nedostatkům a problémům, s ohledem na rozvoj moderních komunikačních a dalších technologií je potřeba v odůvodněných případech rozvíjet i metody tzv. telemedicíny, tedy velmi základní péče na dálku. V období covidové nákazy se řada věcí osvědčila, samozřejmostí je dnes tzv. e-recept či elektronická neschopenka.
5. Za zajištění dostupné zdravotní péče primárně zodpovídají zdravotní pojišťovny. Je tedy nezbytné ve strategii akcentovat aktivní komunikaci a systematické vyjednávání Ústeckého kraje se zdravotními pojišťovnami, a například s využitím různých motivačních programů společné aktivity směřovat na poskytovatele zdravotní péče do Šluknovského výběžku.
6. Aktuálním problémem, kterým se region intenzivně zabývá a běží k němu odborná diskuse, je v terénu zcela chybějící obecná i odborná paliativní péče. Současná terénní zdravotní služba je kapacitně nedostačující, navíc se naráží na četná legislativní omezení. Chybí tu mobilní hospic, paliatr. Lidé nemohou v klidu dožívat doma, jsou pak dlouhodobě přetížena lůžka v nemocnicích, domovy pro seniory, záchranka a celý zdravotní systém. Nepodstatná není ani zbytečně velká ekonomická náročnost přetrvávajícího komplikovaně (ne)řešeného problému.
7. Požadujeme pečlivě vyhodnotit, s ohledem na specifika regionu, jakoukoliv redukci akutních lůžek a nahrazovat je lůžky následné péče. Je důležité pečlivě vyvážit spolupráci a koordinaci s dalšími poskytovateli zdravotní péče v regionu, tedy především s Nemocnicí Varnsdorf, která není součástí Krajské zdravotní, a.s. a není tedy příjemcem tzv. vyrovnávací platby, tedy veřejných prostředků Ústeckého kraje. Toto i další zařízení nijak nezatěžují rozpočet Ústeckého kraje, ale účinně doplňují poskytovaný rozsah péče. Považujeme za nutné nastavit i pro tato zařízení podpůrné dotační programy, ať již na přístrojové vybavení nebo vzdělávací programy pro lékaře a odborný personál.

Vážený pane hejtmane,

vážíme si podpory Vaší i zastupitelstva Ústeckého kraje při záchraně a rozvoji nemocnice v Rumburku.

Věříme, že při schvalování strategie pečlivě zvážíte i naše výše uvedené stanovisko a zohledníte regionální specifika Šluknovska.

Děkuji.

S přátelským pozdravem
Jan Kolář, starosta města Krásná Lípa a předseda Sdružení pro rozvoj Šluknovska