Společné jednání starostů obcí Šluknovska se konalo v tomto volebním období podvanácté, hostitelem bylo tentokrát město Šluknov. Starostka města Mgr. Eva Džumanová v úvodu představila investiční aktivity Šluknova v posledním období, pohovořila i o plánovaných akcích, např. o rozsáhlé rekonstrukci sladovny, kulturní památky. Měl by v ní být umístěn minipivovar, restaurace a ubytování, počítá se s náklady až 120 mil. Akce bude rozložena do několika let. Z problémů byla zmíněna především problematika šluknovského sídliště, které je sociálně vyloučenou lokalitou a je pro město velmi problematickým. Úklid veřejných prostranství a následná likvidace komunálního odpadu významně zatěžuje městský rozpočet. Situace neustále zhoršuje, migrace obyvatel je obrovská. Přes veškeré přísliby centrálních orgánů chybí obcím systémové řešení a nástroje k aktivnímu řešení tohoto problému.

Dalším bodem jednání bylo vystoupení ředitele dvou významných cyklistických závodů na Šluknovsku Mgr. Jana Novoty. Zrekapituloval průběh závodů, a to jak Tour de Feminin, tak i Tour de Zeleňák. Obě akce byly hodnoceny úspěšně, kvalitativní úroveň a bezpečnost závodnic se významně zvyšuje. Zároveň jsou již rovněž na hranici organizační kapacity, je potřeba se zamyslet nad dalším vývojem. Závody jsou vynikající pozitivní prezentací regionu, v případě Tour de Feminin, díky mezinárodním obsazení i ve světě. Poděkování na závěr mířilo i k přítomným starostům, kdy jejich sdružení i obce samotné akce podporují, nejen finančně, ale i materiálně a dobrovolnickou prací.

Opakovaně také starostové řešili negativní dopady kůrovcové kalamity na majetek obcí. Především cesty velmi trpí, těžkou technikou jsou poškozovány obecní krajské, obecní i lesní. Pohyb po lesích je komplikovaný. Situaci na místě objasnil a na velmi kritické připomínky reagoval lesní správce LS Rumburk, společnosti Lesy ČR s. p. Ing. Roman Kratochvíl. Zdůraznil, že kalamita je na Šluknovsku momentálně nejsilnější v ČR, jsou těženy mnohonásobky obvyklých objemů dřeva, které je nutné v relativně krátkém čase z lesa vyvézt, aby se přibrzdilo další množení kůrovce. Personálně jsou LČR na hranici kapacity. Připustil, že řada najímaných dodavatelů a dopravců je problematických, LČR je sankcionují a následně je již případně nevyužívají. Byla přislíbena lepší komunikace se samosprávami a snaha o minimalizaci negativních dopadů.

Dalším bodem jednání byl stav a provoz nemocnice v Rumburku. Potíže nemocnice v Rumburku trvají již dlouhou řadu let. Během minulých let došlo k změnám vlastnické struktury, kdy nejprve nemocnici vlastnilo a provozovalo město Rumburk, které časem nebylo schopno finančně udržet výrazně ztrátový provoz. Následně proběhlo insolvenční řízení, kdy po významném tlaku ze strany obcí regionu i široké veřejnosti nemocnici odkoupil Ústecký kraj. Nejprve ji sice poněkud nelogicky zařadil do Krajské majetkové, a.s., ale následně ji již nové krajské vedení zařadilo jako provozní středisko Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem, která je součástí společnosti Krajská zdravotní, a.s. Ta je s více než devíti tisíci zaměstnanci jedním z největších poskytovatelů zdravotní péče v České republice a největším zaměstnavatelem v Ústeckém kraji. Potud se tedy vše zdá v pořádku a současné organizační nastavení dává naději, že adekvátní zdravotní, a i akutní lůžková péče zůstane v regionu zachována a nadále rozvíjena. Vážné ekonomické a personální problémy provází nemocnici několik posledních let a nic zásadního na této situaci nezměnily ani výše uvedené transformační kroky. Stále dochází k náhlému omezování rozsahu poskytované péče, jak interní, tak chirurgické! Vznikající ztrátu vyplývající z nedostatečných výkonů ponese Krajská zdravotní, a.s., což jistě není také trvale udržitelné. Náhlé a těžko předvídatelné omezování péče působí samozřejmě prioritně velké problémy našim občanům, ale i praktickým lékařům i Nemocnici Varnsdorf, která není např. způsobilá plně nahradit výpadky rumburských pracovišť. K aktuální situaci v nemocnici i k plánům do budoucna podal informace, ředitel zdravotní péče pracoviště Rumburk MUDr. Michal Tichý. Potvrdil vážné personální a následně organizační potíže, které jsou negativním důsledkem předchozího období. Informoval o připravované modernizaci objektu tzv. chirurgie v řadu 700 mil. Kč i dalšího vybavení za cca 150 mil. Kč. Mělo by se jednat o dotační finanční prostředky, schváleny však zatím nejsou. Ze strany starostů zazněly vážné obavy nad dalším personálním vývojem i rozsahem poskytované péče, obrátí se tedy dopisem na předsedu vlády A. Babiše se žádostí o podporu při zajištění financí na základní lůžkovou péči v regionu. Příští jednání se bude konat v prosinci v Dolní Poustevně.

Jan Kolář, předseda SPRŠ