Vážený pane předsedo,

dopisem ze dne 7. července 2022 jste se obrátil na pana ministra ve věci urgence stavby nového vedení 110 kV do Šluknovského výběžku a se žádostí o informaci, kdy dojde na jeho realizaci. Pan ministr mě pověřil odpovědí na Váš dopis.

Ministerstvo průmyslu a obchodu si je vědomo závažnosti situace se zajištěním dodávek elektřiny do Šluknovska a důležitosti projektu pro zvýšení spolehlivosti zásobování elektřinou i rozvoj vašeho regionu. Jelikož se jedná o strategické vedení, byl jeho projekt zařazen do Politiky územního rozvoje České republiky (PÚR) a následně převzat také do Zásad územního rozvoje (ZÚR) obou krajů (Libereckého a Ústeckého) .

Příslušný provozovatel distribuční soustavy ČEZ Distribuce, a. s., se problematikou napájení Šluknovského výběžku dlouhodobě intenzivně zabývá. Projednává optimální technické řešení a trasu vedení. Dle jeho informací příprava a projednávání výstavby toho vedení 110 kV probíhá již více než 20 let. Záměr se setkával s nesouhlasem veřejnosti i zástupců některých samosprávných orgánů. Hlavním důvodem nesouhlasu s výstavbou vedení 110 kV je trasa vedoucí přes obce Libereckého kraje, ale řešící problémy se zásobováním elektřinou v sousedním Ústeckém kraji – ve Šluknovském výběžku. Připravované propojovací vedení je plánované jako posilující, neboť v minulosti byl projekt zastaven zápornou EIA. Nyní došlo k částečné změně technického řešení, byl vložen kabelový úsek, a došlo k dílčí úpravě trasy mimo jiné i na základě doporučení Ministerstva pro místní rozvoj a jimi zpracované vyhledávácí studie a projekt byl v roce 2015 znovu nastartován a od té doby probíhají intenzívní vyjednávání technického řešení a nalezení trasy vedení.

Během vyjednávání bylo předkladatelem projektu několikrát změněno konstrukční řešení z důvodu měnících se požadavků místních samospráv a CHKO Lužické hory. Nicméně v současné době probíhá finalizace podkladů Dokumentace pro územní rozhodnutí (DÚR) pro Žádost o vydání územního rozhodnutí na stavební úřad v české Lípě pro první úsek vedení česká Lípa - Nový Bor s plánem vydání územního rozhodnutí do konce roku 2022.

Pro druhý úsek vedení Nový Bor - Varnsdorf v tuto chvíli není stanovena definitivní trasa mj. s ohledem na problematiku vloženého kabelového úseku VVN, který by byl veden intravilánem města Nový Bor -Arnultovice (požadavek města) nebo lokalitou Lužické hory- Stožecké sedlo (požadavek CHKO Lužické hory). Jednání stále intenzivně probíhají.

Bez ohledu na výsledek těchto jednání se distributor rozhodl vybudovat i novou transformovnu 110/35 kV přímo v Novém Boru, čímž se parametry spolehlivosti zásobování Šluknovského výběžku také výrazně zlepší a umožní i jeho další rozvoj.

Již v lednu roku 2017 ministerstvo průmyslu a obchodu intervenovalo dopisem pana ministra předsedu představenstva ČEZ, a.s. a současně dopisem paní náměstkyně předsedu představenstva ČEZ Distribuce, a. s., věnovat tomuto projektu nejvyšší možnou pozornost a prioritu v realizaci.

Chtěli bychom Vás ujistit, že stále máme problém zásobování Šluknovska na zřeteli a zdůrazňujeme urgentnost jeho řešení při jednáních se státními úřady i samotným provozovatelem regionální distribuční sítě společností ČEZ Distribuce, a. s.

S pozdravem

Ing. et Ing. René Neděla

 náměstek ministra

Vážený pane předsedo,

děkujeme za Váš dopis, kterým jsme se na ministerstvu zabývali a snažili jsme se pochopit problematiku Vašeho případu v celé šíři a najít možnost, jak Vám vyjít vstříc. Samosprávy a stát, tedy i naše ministerstvo, jsou kolegy a partnery, kteří mají svou spoluprací usilovat o stejný cíl.

V roce 2021 bylo území České republiky zasaženo živlem několikrát a v různém rozsahu. Nejničivější živel zasáhl v polovině minulého roku jižní Moravu. Škody způsobené tornádem jsou v daném území viditelné ještě v těchto dnech a věřím, že všichni si stejně přejeme, aby následky byly co nejvíce eliminovány, území znovu obnovilo své funkce a to negativní zůstalo jen ve vzpomínkách. S ohledem na časovou potřebnost byly disponibilní finanční zdroje určené pro program Obnova obecního a krajského majetku po živelních pohromách (dále jen "program") alokovány a následně navýšeny z rozhodnutí vlády ČR zejména na výzvu pro podávání žádostí o dotace pro dané škody.

Bezmála o měsíc později, v letních měsících minulého roku, živel opět útočil, tentokrát však napřič celým územím ČR, nejvíce však v ústeckém a Libereckém kraji. Z důvodů výše uvedených program bohužel již v té době neměl a aktuálně stále nemá žádné finanční prostředky, aby mohla být  vyhlášena výzva pro  podávání  žádostí o dotace i na tyto- škody.  Tím však rozhodně není zpochybňována potřebnost, resp. nutnost realizace akcí na obnovu majetku, který v území plní zásadní funkci.

Mohu Vás ujistit, vážený pane předsedo, že zajištění alokace pro tento program patří mezi priority v rámci národních programů ministerstva. Při vyjednávání novely státního rozpočtu 2022, na základě zmapovaných škod v postižených obcích, budeme na vládě žádat o 700 mil. Kč.

Chápu, vážený pane předsedo, že situace a stav obecního majetku po loňském zásahu živlem je nepříjemný a v některých případech až kritický. Současně však věřím, že docílíme finančního úspěchu, byť může být naplněn i dílčími, postupnými kroky.

Děkuji Vám i Vašim kolegům ze Sdružení pro rozvoj Šluknovska za Vaši práci pro samosprávy.

S pozdravem a přáním všeho dobrého

Ivan Bartoš
místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj

Sdružení pro rozvoj Šluknovska se ke svému 14. jednání v tomto volebním období sešlo v jedné z nejmenších obcí regionu, v Lobendavě. Na programu jednání byla regionálně velmi významná témata: informace o vývoji kůrovcové kalamity, aplikace tzv. telemedicíny, zaměstnanost na Šluknovsku, bezpečnostní situace v regionu a veřejná doprava.

Prvním hostem byl lesní správce Roman Kratochvíl z Lesní správy Rumburk LČR, který starosty informoval o dalším postupu při eliminaci dopadů kůrovcové kalamity. Teplé jarní počasí vytvořilo ideální podmínky pro rychlý vývoj lýkožrouta smrkového a lesníci se budou snažit kalamitními těžbami brzdit jeho další šíření. Přeliv brouka z bezzásahových území Národního parku České Švýcarsko a německého území má zdrcující dopad na porosty LČR i jiných vlastníků, tedy i obcí, kdy některé zvažují podání trestního oznámení.

Dá se tedy i nadále očekávat zvýšený pohyb techniky v lesích i na komunikacích při odvozu dřeva. V částech regionu, kde byly těžby již ukončeny začínají výsadby nového lesa a postupně dojde i na opravy lesních cest. Problémem jsou však personální kapacity i nedostatek sazenic. Lesní správce požádal starosty o součinnost při likvidaci množících se „černých“ skládek odpadu v lesích, který tam v rozporu se zákonem i dobrými mravy odkládají občané našich měst. Ukládání odpadu již dnes obce zpravidla zajišťují na svých sběrných dvorech.

O připravovaném pilotním projektu využívajícího tzv. telemedicínu a nástrojů telemetrie ke zvýšení efektivity a dostupnosti zdravotní péče v regionu informovali pracovníci společnosti Dolor Consillium, s.r.o. Cílem je otestovat v typově odlišných územích využití moderních forem komunikace mezi pacienty a praktickým lékařem, tak aby nebyla v některých definovaných případech nezbytně nutná osobní návštěva u lékaře. Některá jednoduše měřitelná data o zdravotním stavu budou lékaři předávána prostřednictvím moderních komunikačních technologií.

O stavu na trhu práce a vývoji nezaměstnanosti referoval starostům ředitel Úřadu práce Děčín Vlastislav Hlaváč. Nezaměstnanost je v našem okrese kolem 5 %, volných pracovních míst naopak přibývá. Nepotvrzují se tak občas šířené dezinformace o tom, že ukrajinští uprchlíci ubírají možnost uplatnění našim občanům. V děčínském okresu byla dávka vyplacena 1 570 osobám, z nich pak 270 osob si našlo zaměstnání. S ohledem na to, že jde v drtivé většiny o ženy s malými dětmi (cca 2/3 tvoří děti), je to velmi vysoké číslo.  Zátěž úřadů práce výrazně vzrostla při zajišťování sociálních dávek válečným uprchlíkům. V dalším období se očekává zpřísnění podmínek i kontrolní činnosti pro vyplácení těchto solidárních dávek, což samozřejmě přinese další zvýšené nároky na pracovníky příslušných úřadů. I letos v omezené míře pokračují projekty tzv. aktivní politiky zaměstnanosti, kde obce využívají hlavně zaměstnávání pracovníků na veřejně prospěšných pracích.

O bezpečnostní situaci v Ústeckém kraji a na Děčínsku přijeli starosty informovat zástupce krajského ředitele Policie ČR Petr Sytař a zástupce děčínského okresního ředitele Radek Pospíšil. V porovnání s předešlými roky dochází k nárůstu trestné činnosti, což se bohužel aktuálně potkává s dlouhodobým úbytkem policistů. Jen v našem okrese chybí policii více jak 60 policistů. Nejkritičtější je u nás momentálně situace na místním oddělení ve Velkém Šenově, kde odchází do výslužby většina osazenstva a oblast musí být posilována výjezdy policistů ze sousedních oddělení, především z Krásné Lípy, popř. ze Šluknova. Policie se potýká se zvýšenými odchody zkušených policistů, kteří po dosažení výsluhy odchází do civilu. I přes aktivní náborovou snahu se stavy policistů nedaří doplňovat. Obce mohou pomoci případnou nabídkou bytů pro příchozí policisty nebo podporou inzerce nabídky práce u policie.

Posledními hosty byli pracovníci odboru dopravy z Krajského úřadu Ústeckého kraje Jakub Jeřábek a Jan Otčenášek, kteří starosty seznámili s chystanými změnami v dopravě na našem území. Především dochází ke změně autobusového dopravce na místních linkách. Autobusy Karlovy Vary končí, provoz převezme Dopravní podnik Ústeckého kraje. Cestujících by se změna neměla zásadně dotknout, i většina řidičů přešla pod nového dopravce, postupně se vymění i autobusy. Další změnou bude úprava některých autobusových linek, což nastane až po zimní změně jízdních řádů. Například linka Ebersbach – Chřibská bude nově vedena přes Rumburk a Varnsdorf do Großschönau, do Chřibské pak bude vedena linka z Dolní Poustevny. O změnách bude veřejnost včas a detailně informována. Starostové rozhodli o zřízení pracovní skupiny k veřejné dopravy, která se bude zabývat podněty od občanům k dopravě a následně je pak řešit s Ústeckým krajem či jiným objednatelem dopravy na území Šluknovska.

V diskusi pak zazněly především obavy k nejasné a v zásadě zatím bezvýsledné snaze Ústeckého kraje o modernizaci nemocnice v Rumburku. Původní soutěž na velkorysou modernizaci byla zrušena, ve hře je jakási minimalistická varianta. K tomuto tématu je na příští týden svoláno jednání se zástupci Ústeckého kraje, Krajské zdravotní, a.s. a starostů z regionu. K příštímu jednání se sejdou starostové v září v Lipové.

Jan Kolář, předseda Sdružení pro rozvoj Šluknovska

Vážený pane ministře,

oslovuji Vás jako předseda Sdružení pro rozvoj Šluknovska (SPRŠ), jež je společnou platformou všech 18 obcí regionu východní části Děčínska s 55 tis. obyvateli.

O strukturálním ekonomicko-sociálním postižení území se nebudu více rozepisovat, je to skutečnost, která Vám je jistě z řady analýz, diskusí a mnoha jednání dobře známa.

Obracím se na Vás s žádostí o zásadní intervenci ve věci vybudování nového vedení 110 kV do Šluknovského výběžku. Ve světle současných událostí, kdy je obrovská nestabilita a nejistota dodávek zemního plynu pro domácnosti i průmysl, se naléhavost tohoto problému násobí.

Současné jediné vedení, kterým je Šluknovský výběžek zásobován elektřinou je na hraně životnosti, ale především i kapacity. V zásadě dnes neposkytuje žádnou rezervu pro připojení větších odběratelů a zásadním způsobem dnes limituje i případný odklon domácností od nejistého zemního plynu k elektřině nebo dotovaným tepelným čerpadlům. Absence druhého a zároveň rezervního vedení elektřiny na Šluknovsko je pro nás tedy i významným bezpečnostním rizikem.

Minimálně od roku 1996 se o věci diskutuje na odpovídající úrovni. Dlouhých 26 let probíhají přípravy, projektování, povolování atd. V roce 2018 nám bylo sděleno, že změny územních plánů obou dotčených krajů (Libereckého a Ústeckého) jsou hotové, stejně tak posouzení vlivu na životní prostředí EIA. V roce 2019 pak mělo být vydané stavební povolení a následně v roce 2020 měla být zahájena výstavba.

Máme za sebou polovinu roku 2022 a situace je stále stejná. Druhé vedení do Šluknovského výběžku se stále nerealizuje. Nám, jako starostům obcí, je v zásadě jedno, z jakého důvodu se stále nic neděje, kde má stát momentálně problém, jestli v ochraně přírody nebo na straně technologií nebo ČEZ. Ale nemůže nám být jedno, že po dlouhá desetiletí je limitován rozvoj regionu, kvalita strategických služeb a energetická bezpečnost regionu, našich obcí, podnikatelů a občanů.

Vážený pane ministře,

plně si uvědomuji současnou složitou situaci nejen na energetickém trhu, ale žádám Vás o informaci, kdy konkrétně dojde na realizaci nového, životně důležitého 110 kV vedení elektřiny do Šluknovského výběžku.

Děkuji za pochopení.

S přátelským pozdravem

Jan Kolář, předseda SPRŠ a starosta města Krásná Lípa

Vážený pane ministře,

v loňském roce dne 18. 7. 2021, zasáhla Šluknovsko tzv. blesková povodeň. Několik obcí v našem regionu utrpělo značné materiální škody, jak na privátním, tak i obecním majetku a veřejné infrastruktuře. Konkrétně se jednalo o malé obce na severu našeho území, Dolní Poustevnu, Vilémov, Lobendavu a Mikulášovice. Souhrnné škody na obecním majetku byly vyčísleny na cca 65 mil. Kč. Jde o škody hlavně na dopravní infrastruktuře, které není v silách malých obcí opravit ze svých běžných rozpočtů.

Bývalý ministerský předseda pan Babiš přislíbil dotační podporu na likvidaci škod v rámci programu ŽIVEL. Bohužel, do dnešního dne se tak nestalo, přestože z Vašeho ministerstva několikrát zazněly přísliby, že se tak stane v rámci programu ŽIVEL II.

Rád bych Vás požádal o informaci, v jakém stavu je příprava této dotační podpory, a kdy o ni budou moci naše obce požádat. Začala stavební sezóna a zajistit v současné chvíli stavební kapacity a další administrativní náležitosti nebude jednoduché.

Děkuji za pochopení.

S přátelským pozdravem

Jan Kolář
předseda Sdružení pro rozvoj Šluknovska

Ministerstvo školství, mládeže a tělo výchovy
ministr Ing. Robert Plaga, Ph.D.
Karmelitská 529/5
118 12 PRAHA

Vážený pane ministře,

obracím se na Vás jako předseda Sdružení pro rozvoj Šluknovska ve velmi naléhavé záležitosti.

My, starostové osmnácti měst a obcí Šluknovského výběžku s velkým znepokojením sledujeme kroky vaší náměstkyně Ing. Katzové a jejího finančního týmu, kteří rozhodli o krácení normativů pro vybraná církevní střediska volného času v České republice.

Jedním z těchto patnácti subjektů, kterého by se mělo toto opatření dotknout je i Schrodingerův institut, středisko volného času, které má v našem příhraničním regionu Šluknovska nezastupitelnou funkci v práci s dětmi z vyloučených lokalit, s dětmi z problémových rodin a dětí ze sociálně slabého prostředí.

Nyní, na základě rozhodnutí paní náměstkyně Katzové, má mít Schrodingerův institut zkrácenou dotaci přibližně o osm milionů korun, a v souvislosti s nemožností vytvářet a vykazovat aktivity během čtrnáctiměsíčního lockdownu, pak přijde o další dva miliony korun.

Snížit rozpočet Schrodingerova institutu bezmála o padesát procent je pro tuto organizaci v zásadě likvidační. Od nového roku 2022 nebude za těchto podmínek schopen udržet stávající rozsah a kvalitu péče o naše děti z našich měst a obcí, tak, jak jsme tomu byli v uplynulých deseti letech zvyklí.

Je nepochopitelné, že ve chvíli, kdy střediska volného času hrají extrémně důležitou roli při návratu dětí frustrovaných z mnohaměsíční izolace do společnosti a k návratu k normálnímu životu, ministerstvo školství místo podpory těchto organizací, připravuje jejich likvidaci. Kroky ministerstva školství se nám zdají nepochopitelné a nezodpovědné.

Schrodingerův institut vznikl jako přímá reakce občanů na sociální a rasové nepokoje ve Šluknovském výběžku v roce 2011. Z tohoto pohledu se jedná o aktivitu republikově velmi výjimečnou a mimořádně důležitou.

Za deset let své existence nejenže významně přispěl ke zklidnění situace ve společnosti a mezi dětmi, zaznamenal výrazné úspěchy při začleňování romské populace do většinové společnosti (v některých našich obcích se jedná již o cca 15% obyvatelstva), svou prací se školními dětmi významně podporuje aktivity našich škol při eliminaci školní neúspěšnosti, eliminaci absencí a předčasných odchodů dětí ze základního vzdělávání. Nelze přehlédnout i jeho význam podpoře kvalitních volnočasových aktivit našich dětí a mládeže.

S rozsahem a kvalitou práce nemá Schrodingerův institut v našem regionu srovnání. Ročně se věnuje téměř čtyřem tisícům dětí, to je skoro polovině dětí, které ve Šluknovském výběžku žijí. A nepřímo tak pomáhá nám, starostům, řešit problematiku sociálně vyloučených komunit a romské menšiny.

Téměř na každém našem společném jednání Sdružení pro rozvoj Šluknovska se zabýváme řešením sociálních problémů, otázkami bezpečnosti a veřejného pořádku v našich obcích. Náš region je významně postižen negativními strukturálními sociálně ekonomickými dopady souvisejícími s rozpadem tradičního průmyslu, následným úbytkem pracovních příležitostí, postupným vylidňováním a úbytkem především mladých lidí, kteří odchází za lepšími příležitostmi do větších center. Nechceme se dožít dalších protiromských demonstrací, které pramení z izolace Romů, z neznalosti a neschopnosti lidí najít společnou řeč. Schrodingerův institut všechny tyto problémy řeší velmi přátelskou a přirozenou formou, prostřednictvím výchovy naší dětské populace, zájmových a volnočasových aktivit. Potřebujeme Schrodingerův institut, potřebujeme jeho práci, a proto je pro nás nepřípustné, aby zanikl jenom kvůli překotným úsporám na ministerstvu školství.

Vážený pane ministře,

jestliže rozhodnutí vašich úředníků ušetřit na Schrodingerově institutu několik milionů korun zastaví nebo omezí jeho činnost, bude to mít velmi neblahé důsledky pro celou společnost Šluknovského výběžku, ve všech našich městech a obcích, kde institut působí.

Věříme, pane ministře, že můžete toto nešťastné a z našeho pohledu nekoncepční rozhodnutí vašich úředníků zvrátit a zastavit tak likvidaci aktivit nejen Schrodingerova institutu, ale i ostatních čtrnácti středisek volného času, které působí obdobným způsobem i v ostatních problematických regionech České republiky.

Proto vás žádáme, pane ministře,

abyste v této záležitosti konal co nejdříve a nedopustil, aby rozhodnutí úředníků, bez předchozí otevřené diskuse s dotčenými subjekty vstoupilo v platnost, a likvidovalo tak kvalitní práci pedagogů v sociálně vyloučených lokalitách, aby působilo v neprospěch nejen středisek volného času a Schrodingerova institutu, ale také v neprospěch měst a obcí Šluknovského výběžku a jeho pětapadesáti tisíc obyvatel.

Děkuji za pochopení.

S přátelským pozdravem

Jan Kolář
starosta města Krásná Lípa a předseda Sdružení pro rozvoj Šluknovska