...ten garantoval, že se nechystá rušení obvodních oddělení

 Předseda Sdružení v úvodu informoval kolegy o činnosti v období mezi jednáními. Pokračovalo se v problematice přípravy společného podniku na svoz odpadu. Zkušenosti byla pracovní skupina čerpat na Jilemnicku, kde mají nově založenou obecní odpadovou společnost. Starosta hostitelské obce Jan Drozd informoval kolegy o investičních aktivitách obce, např. o rekonstrukci rybníka (10 mil. Kč) jako součásti protipožárních opatření, o budování individuálních čistíren odpadních vod, novém informačním systému nebo o modernizaci veřejného osvětlení instalací lamp s LED technologií. Zároveň jako lesní správce LČR Rumburk nabídl pomoc při řešení jakýkoliv problémů, v působnosti LČR s.p.

Za DSO Tolštejn, informoval Josef Zoser přítomné starosty o konání 23. ročníku sportovních her škol. Zmínil přípravy na největší společnou akci – Tolštejnské slavnosti, které proběhnou 12. 8. 2023. Ve svazku byl dokončen projekt Energetický management.

Za DSO Sever informoval Robert Holec přítomné starosty o setkání starostů s německými kolegy z měst v příhraničí. Také byl dokončen projekt Energetický management.  8. 6. se konala na atletickém stadionu v Rumburku další velmi úspěšná dětská olympiáda DSO SEVER.

F. Moravec informoval o aktivitách jím řízené pracovní skupiny Doprava. Věnovali se projednávání zachování vlakového spojení mezi Varnsdorfem a Rybništěm. Požadují především ponechání spojů o víkendech využívaných turisty. Návrh skupiny je zachovat 3 soupravy denně. Ústecký kraj, jako objednatel dopravy, bude prozkoumávat vytíženost a ekonomické náklady i souběhy autobusové dopravy. Původní spoj na této trase Rumburk – Liberec byl hojně využíván občany Šluknovska pro dopravu do Liberce za nákupy i turistikou. Fragmentací linky na postupně 2 přestupy došlo k velkému snížení jeho atraktivity a tím i využití. Na této trase je vhodné zakoupit jízdenku DÚK + EURONISA + LABE-ELBE-TICKET. Obecně je potřeba vyšší propagace zvýhodněných dopravních produktů.

Hlavním tématem jednání byla problematika bezpečnosti a personálního stavu policie v regionu. Pozvání přijal policejní prezident Mgr. Martin Vondrášek.

Předseda Sdružení Jan Kolář nejprve za všechny členy sdružení poděkoval za zájem, přijetí pozvání i za velmi rychlou a vstřícnou komunikaci. Také policii poděkoval za velmi dobré a bezproblémové zvládnutí mezinárodního cyklistického závodu žen TOUR DE FEMININ i předcházejícího mužského závodu Peklo Severu, dále ocenil rychlé dopadení pachatele žhářských útoků v okolí, včetně toho z minulého roku 2022 – požár Národního parku České Švýcarsko.

Policejní prezident Mgr. Martin Vondrášek pohovořil o celkovém personálním stavu Policie ČR. Pokles počtu policistů se podařilo zastavit, nábor nových zájemců se celkem daří.

V celé ČR stále chybí ve stavu 1000 policistů. V Ústeckém regionu je nyní mírně stoupající trend, ale stále nejsou plánované stavy naplněny. Nástupní plat je tak nyní 30 tisíc korun.

Trestná činnost je dle statistik nižší. Je i rychlejší trestní řízení, díky změnám v justici.

V určitých lokalitách se připravuje zřízení tzv POL POINTŮ – bezobslužné kontaktní místo Policie ČR. Aktuálně není žádný záměr rušit policejní oddělení v kraji.

(J. Kolář, předseda SPRŠ)

Další jednání starostů Šluknovska se konalo v pátek 10. března. Hostitelem bylo město Varnsdorf, zázemí poskytl Pivovar Kocour.

Předseda sdružení Jan Kolář shrnul činnost v mezidobí. Probíhá komunikace s ministerstvem vnitra a policejním prezidiem, připravuje se návštěva policejního prezidenta k tématu personálního oslabení policie ve Šluknovském výběžku. Dále proběhlo několik schůzek k problematice odpadového hospodářství, kdy se připravuje založení dobrovolného svazku a následně obchodní společnosti k samostatnému svozu odpadu. Také proběhlo krátké jednání se zvoleným prezidentem Petrem Pavlem na Šluknovském zámku. Starosta Šluknova Tomáš Kolonečný ve zkratce zmínil návštěvu zvoleného prezidenta, kdy byl program časově omezený, kapacitní možnosti také. Z těchto důvodů nemohl pozvat a vyhovět pozváním všem starostům. Zúčastnění starostové využili čas k upozornění prezidenta na strukturální a sociální problémy regionu a k pozvání na další, již více pracovní návštěvu v budoucnu.

Za DSO Tolštejn, starostka Dolního Podluží Adéla Macháčková, informovala přítomné o tom, že v mezidobí pracovali zejména na tématu energetického managementu. Začali s přípravami Tolštejnských slavností. Činnost DSO Sever, okomentoval starosta Lipové Pavel Svoboda, zmínil schválenou dotaci spolku na cyklistický závod Tour de Feminin ve výši 100 tis. Kč, přípravy dětské atletické olympiády. Okomentoval problematiku rumburské nemocnice, některé operativy se přesouvají z Děčína do Rumburku. Obce nadále spolupracují s Agenturou Pondělí v Rumburku na projektu pomoci ukrajinským uprchlíkům. Za hostitelské město Varnsdorf vystoupil starosta Jan Šimek. Přítomné seznámil s výstavbou nové Mateřské školy v Západní ulici za cca 100 mil. korun, stavba je architektonicky unikátní a dostavěna by měla být na podzim 2023. Dalším velkým projektem je dlouhodobě restaurovaný Hrádek, tato dominanta města Varnsdorf by měla být dokončena v září 2023. Dále zmínil problémy s teplárnou a několik dalších projektů, jako je např. revitalizace okolí koupaliště Mašíňák, zateplení panelových domů, koupi starého nádraží - město, rekonstrukce nemocnice s LDN, novou ordinaci pro stomatologa, postupné rekonstrukce kostelů a škol.

Hlavním tématem jednání pak byla kůrovcová kalamita a požár v Českém Švýcarsku, a jeho dopady na cestovní ruch, podnikatele i obce. Jan Kolář shrnul v prezentaci v širších souvislostech problémové období v Národním parku České Švýcarsko od začátku kůrovcové kalamity po ničivý požár v Hřensku. Následky jsou obrovské, náklady na hašení byly vyčísleny na cca 225 milionů korun (tato suma neobsahuje zdaleka všechny spojené náklady), po celý rok bude nadále uzavřeno mnoho stezek, 14 turistických tras je stále uzavřeno atd. Ekonomické dopady v cestovním ruchu byly vyčísleny více jak 2 mld. korun. Po výměně ředitele NP je vidět snaha problémy řešit, probíhají bezpečnostní těžby podél obcí, i podél některých cest. Je zpracován harmonogram postupných těžeb v dalších částech území.

Bc. Jan Šmíd za OPS České Švýcarsko zhodnotil dopady požáru ohledně cestovního ruchu. Informoval, že je uzavřena Edmundova soutěska, Gabrielina stezka z Mezné Louky. V letošní sezoně bude otevřena pouze Divoká soutěska, přístup ve směru od Mezné a Hájenek u Růžové, tedy od Mezního můstku. Kvůli kalamitě kůrovce zůstávají uzavřeny i další stezky. Podnikatelé v území avizují velký propad rezervací na letní sezónu. Zhodnotil i návštěvnost v NP a okolí, kdy pokles vyčíslil o cca 40 %. Hledají se cesty pozitivní prezentace regionu. Od května bude jezdit tzv. Shuttle bus mezi Meznou-Hřenskem–Hájenkami. 24. dubna bude slavnostní otevření Nové hřebenovky, které bude zároveň oslavou zahájení turistické sezóny 2023.

Ing. Petr Kříž, nový ředitel Národního parku České Švýcarsko, se přítomným představil, uvedl že je v této funkci 3 měsíce, předtím vedl regionální pracoviště Agentury ochrany přírody a krajiny ČR- Správy CHKO České středohoří. V předchozích letech pracoval na Správě CHKO Labské pískovce. Zhodnotil v porovnání rozsah požáru na území Německa, kde byla postižena část o cca 150 ha a dnes jsou téměř všechny lokality zprůchodněny, zatímco na české straně šlo o území cca 1060 ha a zdaleka ne vše se již podařilo zprůchodnit. Momentálně Správa intenzivně řeší přístupnost tras od Tří pramenů k Pravčické bráně. Zpřístupněna je od ledna 2023 trasa od hospody u Klepáče směr Mezná. Dále provádějí analýzu rizikových stromů u Gabrieliny stezky. Chystají alternativní trasu k Pravčické bráně, také musí opravit vysokozátěžové bariéry v Hřensku pro zajištění bezpečnosti staveb. Problémy s řícením skal jsou důsledkem loňského požáru, kdy byly poškozeny přímo skály, nebo porosty na nich a je narušena celková stabilita. Terén je velmi komplikovaný, přístup je složitý a místy extrémně nebezpečný.

Ing. Jiří Válka, vedoucí oddělení cestovního ruchu Ústeckého kraje, hovořil o spolupráci se starosty a Správou NP. Musí řešit nejen letošní situaci, ale i situace pro následující roky, potřebují nabízet alternativní a zajímavé oblasti pro turisty. Cestovní ruch musí být vyvážený.

Jiří Sucharda, místostarosta Varnsdorfu a také dobrovolný hasič, zhodnotil situaci u požáru, kde byl se sborem dobrovolných hasičů přítomen. Vypadalo to zpočátku jako běžný požár, nikdo si nedokázal představit do jakých rozměrů může požár pokročit, situaci v počátku podcenili, není to však pouze vina hasičů nebo ochranářů.

Připomenul také riziko poškození pískovcových skal, kdy se vlivem požáru skály prudce ohřály, a teď hrozí sesuv. Také je potřeba zpřístupnit cesty, aby se tam dostala záchranná technika, také bude potřeba ji pořídit a jednotky řádně proškolit. Dále bude potřeba zapracovat na úpravě rybníků, jakožto zásobáren vody.

Brigádní generál Ing. Petr Ošlejšek, Ph.D., náměstek generálního ředitele Hasičského záchranného sboru České republiky, poté porovnával požáry v Evropě, stoupá počet požárů i v naší zemi, v minulém roce bylo nejvíce požárů v březnu a pak samozřejmě v létě, ten rekordní pak ve Hřensku.  Celkově zaznamenali četnější požáry ve venkovním prostředí. Jde zřejmě o vliv globálního oteplování.

Při požáru v Národním parku bylo historicky největší nasazení letecké techniky v Evropě. Také byla nasazena největší koncentrace hasičů na plochu. Bude nutné upravit legislativu. Jsou vydaná základní protipožární doporučení, která lze použít pro stavby, ale nejsou vymezená a definovaná protipožární pravidla pro lesy. Probíhají meziresortní jednání o nákupu letecké techniky. Důležité je i najít prostředky na vybavení dobrovolných hasičů.

Plukovník Mgr. Martin Laníček, náměstek pro IZS a OPŘ HZS Ústeckého kraje zdůraznil, že je v zájmu všech, aby se situace z loňského roku již neopakovala. Musí se zpevnit a zprůchodnit cesty, zajistit vodní zdroje, monitorovat rizikové oblasti, včasná detekce požáru. V NP je opravdu velmi složitý terén jedinečného území. Musí se vytipovat místa, kam se umístí nádrže vody, tyto nádrže by měla zainvestovat Správa NP, s tím že hasiči je budou doplňovat a udržovat. V jarních měsících je naplánován společný průzkum prostupnosti cest pro hasičskou techniku.

Starostové také upozornili na vysoké stáří hasičské techniky a na nemožnost financovat obcemi nákup nové. Marcel Kucr, vedoucí krizového řízení z Krajského úřadu Ústeckého kraje sdělil, že Ústecký kraj dlouhodobě a systematicky podporuje obce dotacemi i nákupem hasičské techniky. V minulosti to byla např. výkonná čerpadla, aktuálně i speciální krizové přívěsy.

V závěru jednání se projednala i problematika veřejné dopravy v regionu. Je avizováno omezení dopravy na některých vlakových tratích, což může v důsledku znamenat jejich postupnou likvidaci. Pracovní skupina soustředila podněty k úpravám ve spojích v regionu, které budou zaslány odboru dopravy Krajského úřadu Ústeckého kraje.  Příští jednání se bude konat 2. června v Doubici. 

(J. Kolář)

Účastníci jednání: dle prezenční listiny

• Předseda Sdružení pro rozvoj Šluknovska (dále jen SPRŠ) Jan Kolář přivítal přítomné, krátce shrnul a připomněl aktivity k tomuto tématu v předchozím období. Bezpečnostním otázkám starostové věnují zvýšenou pozornost od občanských nepokojů na Šluknovsku v roce 2011. K tomuto bylo vytvořeno tzv. Desatero Šluknovského výběžku, kde byl jako první bod zapracován požadavek na posílení, nebo přinejmenším zachování stávajícího počtu policistů ve Šluknovském výběžku, a to především ve výkonu hlídkové služby. Tento zásadní požadavek není naplňován, naopak, policie se potýká se zásadními, stále se prohlubujícími personálními problémy. Masivní odchody policistů se nedaří eliminovat náborem nových. Policie v regionu je silně pod tabulkovými stavy. V roce 2019 bylo na společných jednáních s krajským ředitelem Policie ČR přislíbeno, že nedojde k rušení nebo slučování obvodních oddělení, které bylo zvažováno právě z důvodu snižujících se personálních stavů. Na jednání v květnu 2022 bylo sděleno mj. další prohloubení nedostatku policistů, jak v obvodních odděleních, v hlídkové službě, tak i kriminální službě. V současné době dochází ke slučování výkonu služby v jednotlivých odděleních, což v praxi znamená významné oslabení v „domovských“ obvodech. Tedy např. krásnolipské oddělení vyjíždí k výkonu služby do varnsdorfského, podobně rumburské a šluknovské oddělení pomáhají ve Velkém Šenově. Je tedy zřejmé, že je omezen obvyklý standard služby i prevence. Současně jsou policisté hlídkové služby, která byla přemístěna z Varnsdorfu do Rumburku dočasně využiti k posílení na obvodních odděleních, tedy činnost policistů z detašovaného pracoviště hlídkové služby fakticky neexistuje, ale je suplována v případě potřeby jejich kolegy z Děčína. Starostové vnímají od občanů silné obavy a nespokojenost, ztrácí se pocit bezpečí. Situace ve společnosti je napjatá vlivem souběhu řady společensko-ekonomických problémů, jako bylo období proticovidových, a z nich vyplývajících omezení a ekonomických dopadů. Následně se přidala válka na Ukrajině s uprchlickou vlnou, která vyvolala další obavy a přinesla energetickou krizi s obrovskou zátěží na občany. To vše proměňuje náladu společnosti. Zhoršující se ekonomická situace v kombinaci se snižující se přítomností policie v prostředí, je ve strukturálně postiženém regionu se specifickou skladbou obyvatelstva velmi nebezpečná.

• Ředitel krajského ředitelství Policie ČR plk. Mgr. Jaromír Kníže poděkoval za možnost společného setkání a poskytnutí prostoru pro diskusi. Podrobně seznámil přítomné starosty s vývojem personální situace v celorepublikovém měřítku i následně v Ústeckém kraji. Ústecký kraj patří mezi 4 nejkritičtější regiony s obsazeností pod 86,6%. V roce odešlo 224 policistů, vloni pak 251. Nábor však v tomto období přinesl cca jen 300 nových policistů. Přesto, že se nábor razantně zlepšil za poslední dva roky, a to o cca 50%, je stále nedostačující k pokrytí počtu policistů, kteří ukončili služební poměr či odešli k jiným útvarům policie v jiných krajích. Důvody odchodů jsou různé, např. kombinace profesního vyhoření, zvyšující se zátěže, ekonomického ohodnocení, společenské prestiže, ale i důsledky výsluhové politiky. Stejně tak roli sehrává kvalita zázemí služeben a vybavení, pracovní prostředí policistů. V rámci kraje je nejhorší personální obsazenost v okresech Chomutov (-28%), Teplice a Děčín (-20%).

V kraji je 165 vyloučených lokalit, kde je nutný zvýšený výkon služby. Proto je na místě uvést, že i toto je další důvod, proč si policisté vykonávající službu u KŘPU, zasluhují zvýšenou pozornost a podporu. Možnosti řešení mohou být krátkodobě i u motivačních složek služebního příjmu, jako jsou náborové, stabilizační, teritoriální a další příplatky, ovšem zde je nutno opět vycházet z finančních možností policie, které jsou jasně dané rozpočtem na rok 2023.

K 1. 2. dostane KŘP U posily z jiných regionů, jde však o spíše symbolický počet 12 policistů, protože je nadále nutno posilovat službu na hranicích se Slovenskem, ale je zde předpoklad, že do budoucna by se tento počet mohl navýšit na 30 až 40 policistů jako v letech minulých.

Situace se v jednotlivých obvodech řeší dle možností výpomocemi mezi jednotlivými složkami a odděleními v rámci KŘPU.

Bezpečností situace se v roce 2022 v kraji nezhoršila a policie úkoly plní ve standardně, ale samozřejmě při zvýšené zátěži policistů, zejména ze základních organizačních článků jako jsou OOP, OHS a další, a to za situace, kdy nápad trestných činů roste a vrací se ke stavu před Covidem.

Na dotaz, zda ví, kolik policistů plánuje ukončit služební poměr v roce 2023 uvedl, že tuto skutečnost nelze předjímat a tato skutečnost se bude odvíjet od finančního ocenění policistů v roce 2023, valorizací výsluhových náležitostí, vývoje bezpečností situace a s tím související zatížeností policistů. Ovšem nelze zde zcela kategoricky vyloučit ani další vlnu odchodů v letošním roce.

• Situaci v okrese Děčín detailně okomentoval ředitel územního odboru Děčín plk. Ing. Tomáš Kolbaba.

Ve všech obvodních odděleních na Šluknovsku je podstav (Rumburk plán/skutečnost - 30/21+5 OHS,   

Varnsdorf 30/15+5 OHS, Krásná Lípa 12/12, Šluknov 16/14 a Velký Šenov 14/7+2 OHS. I přes posílení z členů hlídkové služby se počty nedoplní na požadovaný stav. I tak jde jen o dočasné opatření,            do 30. 6. Konstatoval, že i přes nedostatek policistů je v současné době zajištěna bezpečnost obyvatel a dostupnost služeb policie.

• Senátor za Děčínsko Zbyněk Linhart upozornil, že jde opět o obecnější problém, kdy je situace v zaostalejších regionech přehlížena a tzv. koheze, tedy snižování rozdílů mezi regiony se nedaří. Je potřeba rozlišit požadavky na celostátní systémová opatření, ale zároveň chtít specifický přístup a podporu problematických regionů. Např. nerovnost v úrovni různých příplatků je typickým dokladem přezíravosti centrálních orgánů. Tam je potřeba zacílit požadavky na řešení.

• V následné diskusi jednotlivě starostové obcí sdělovali poznatky od občanů, potvrzovali obavy z dalšího vývoje. I s ohledem na nepokoje v roce 2011 vyjadřovali nesouhlas s dlouhodobými provizorními organizačními opatřeními policie. Starostové trvají na zachování současné organizační struktury a nesouhlasí s případným slučováním. Z diskuse dále vyplynul požadavek na oslovení republikového ředitele Policie ČR a ministra vnitra s výzvou ke společnému jednání o problematice personálního zajištění policie v regionu a k diskusi k systémovým změnám, které zajistí dlouhodobou udržitelnost i další rozvoj policie.

Jan Kolář, předseda SPRŠ, starosta města Krásná Lípa

Téměř po roce od historicky největšího lesního požáru v ČR, se situací na spáleništi a dopady na přírodu na místě seznámili starostové a pracovníci obcí ze Šluknovska a senátor Zbyněk Linhart. Na 11 km trase z Mezní Louky, Černým a Pravčickým dolem, Mlýnskou cestou na Meznou a zpět na Mezní Louku prošli místa nejintenzivnějšího požáru, ohněm poškozené porosty a viděli i ohněm zničené domy v Mezné. Prodiskutovali a pozitivně hodnotili i podporu Ústeckého kraje pro obnovu cestovního ruchu formou dotovaných návštěvnických ubytovacích poukazů a podporu veřejné dopravy. Zabývali se i protipožárními opatřeními v okolí obcí. Požáru v ČŠ bylo věnováno březnové jednání Sdružení pro rozvoj Šluknovska, kde se problematika řešila za účasti zástupců republikového Hasičského záchranného sboru i ředitele a pracovníků Správy NPČŠ. Aktuálně se v území realizuje řada bezpečnostních protipožárních opatření, instalace nádrží na vodu, kontroly průjezdnosti přístupových cest, bezpečnostní těžby kolem obcí, regulace vstupu do území v nočních hodinách atd.

Stanovisko obcí z NP České Švýcarsko ke studii MŽP k požáru, k Analýze okolností požáru v NP České Švýcarsko vypracované HZS ČR a dalšímu postupu při odstraňování škod po kůrovcové kalamitě a po požáru v území

Ministerstvo životního prostředí zadalo v reakci na požár vypracování několika odborných studií. S první z nich (Jaké faktory ovlivnily vznik a šíření požáru v NP České Švýcarsko? – kolektiv autorů) seznámilo veřejnost 6. 1. 2023.  

Studie dokládá, že příčinou rychlého a v prvních dnech nezvladatelného šíření požáru byla zejména vysoká rychlost větru v kombinaci s velmi nízkou vlhkostí půdy, vzduchu, vegetace a také vysokou teplotou. Stejně tak konstatuje, že v odumřelé smrčině hořely silně a celoplošně všechny stromy, jejich koruny, ležící kmeny i významná část organických horizontů na povrchu půdy a v odumřelém smrkovém porostu byly častější vyšší stupně síly ohně.

Kmeny stojících a ležících stromů poskytly ohni výjimečně hořlavý materiál ve výjimečně vysokém objemu oproti jiným částem ekosystému. Ležící kmeny na plošinách a na dnech údolí s intenzivním hořením rovněž fungovaly jako centra hoření, v jejich těsné blízkosti došlo proto k úplnému shoření nadložních půdních horizontů až na minerální půdy. Největší síla hoření byla dosahována v dospělých smrkových lesích odumřelých v důsledku recentní gradace lýkožrouta smrkového, nejnižší síla hoření byla dosahována v dospělých bukových lesích. Intenzivně hořely i holiny.

Liniové prvky typu cest, průseků aj. mohou postup požáru významně zbrzdit, nemohou jej ale ani při šířce desítek metrů zcela zastavit. Význam těchto prvků do budoucna by měl být hodnocen racionálně s ohledem k jejich reálným možnostem limitace požáru.

Některé závěry jsou vyvozovány z chybného předpokladu, že zástupci samospráv-starosty bylo vyžadováno plošné kácení a vyvezení veškeré dřevní hmoty z území. Jde o nepravdivou manipulaci. Starosty obcí byla již od roku 2019 konstatována obava z hromadícího se množství suchého kůrovcového dřeva, kterou považovali za zvýšené požární nebezpečí. Tato obava byla opakovaně ze strany Správy NP odmítána a stanovisko vědců ze správy NP znělo: „Odumřelé stromy prakticky nehoří…“! Důrazně se ohrazujeme proti této manipulaci! Některými zpracovateli je tato studie, bohužel, komunikována velmi účelově (viz např. mediální výstupy prof. Hrušky) a škodí tak snahám o změnu atmosféry a obnovení vzájemné důvěry mezi ochranou přírody a samosprávami.

                Hasičský záchranný sbor ČR vydal Analýzu okolností požáru v NP České Švýcarsko.  V rámci pravidelných kontrol bylo ze strany HZS opakovaně konstatováno, že zdroje požární vody v území neumožňují použití pro hasební zásah, především z důvodu špatného přístupu, nízké hladiny vody nebo zanesení. Dále je uváděno, že území NP (zvláště bezzásahové zóny) představuje zvýšené riziko pro zasahující hasiče a ovlivnilo zásadním způsobem průběh a rychlost zásahu. Je dále uvedeno, že ze strany NPČŠ nebyly dodrženy povinnosti uvedené v zákonu o požární ochraně – byly stanoveny zdroje požární vody a komunikace pro požární zásah, přičemž tyto nebyly udržovány v použitelném stavu. To mělo zásadní vliv na šíření požáru.

Závěrem je uvedeno i že ze strany Národního parku České Švýcarsko nebylo přistoupeno v rámci vyhodnocení dlouhodobých povětrnostních podmínek, které vytvářely zvýšené požární nebezpečí vzniku požáru, k regulaci kůrovcem zasaženého hořlavého materiálu v lese nebo vytvoření dalších opatření proti šíření požáru (např. požární pásy).

Ani jeden výše materiál, bohužel, nezachycuje vliv rozhodnutí Správy NP, dle doložitelných mediálních vyjádření ředitele Pavla Bendy, že oheň v počátku nechtěli hasit, ale oblast chtěli nechat vyhořet. Přesto lze konstatovat, že odborné závěry potvrzují oprávněnost obav starostů z vysokého požárního nebezpečí. S ohledem na celkovou rozlohu a klimatické trendy toto nebezpečí nadále trvá.

Obě vydané zprávy se v zásadě shodují, že vysoké množství uschlého kůrovcového dřeva je silně hořícím materiálem!!! Přiměřeně rozsáhlé liniové prvky typu cest, průseků aj. mohou postup požáru významně zbrzdit.

Gradace kůrovce a následné uschnutí většiny smrkových lesních porostů, následně v kombinaci s požárem má zásadní dopad na průchodnost území. Nadále zůstávají uzavřeny či odznačeny desítky kilometrů turistických cest. Mimo provoz je i plavba na lodičkách v soutěskách Kamenice u Hřenska, omezen je i přístup na Pravčickou bránu. Dopady na cestovní ruch jsou zásadní, vznikají obrovské ekonomické ztráty podnikatelům i obcím.

Zdůrazňujeme, že starostové nikdy nepožadovali plošné kácení, ale pouze bezpečnostní kácení pro ochranu obydlí a přístup techniky.

Požadujeme proto:

• předložit neprodleně komplexní řešení se závazným harmonogramem protipožárních opatření v NPČŠ a přilehlém území,
• bezodkladné dokončení kácení suchých smrkových porostů v blízkosti obcí,
• urychlené předložení rámcového harmonogramu prací vedoucí ke zprůchodnění všech aktuálně uzavřených turistických cest, vč. stanovení závazných termínů, což byl mimochodem zadaný úkol ze společného jednání s ministrem,
• po diskusi s obcemi stanovit rozsah a zprůchodnit neznačené turistické trasy a historické cesty zapadané po kůrovcové gradaci mimo klidová území,
• vyhradit nové turistické trasy v klidových územích, jako kompenzace za neprůchodnost většiny území NP,
• neprodleně zajistit kompenzace za újmu pro evakuované občany a podnikatele, jejichž podniky byly v době požáru uzavřené.

Závěrem zdůrazňujeme, že obce NP odmítají nést dlouhodobé důsledky a dopady stavu území po kůrovcové kalamitě a po požáru, které zásadně a bezprecedentně omezují cestovní ruch a rozvoj obci. Obce se ohrazují proti alibistickému přehazování zodpovědnosti za rizikový stav území ze státu na samosprávy, tak jak se děje např. v případě soutěsek Kamenice ve Hřensku. Zároveň upozorňujeme, že liknavý postup státní správy v realizaci odstraňování škod a poskytování náhrad po kůrovcové kalamitě a po ničivém požáru, aktivuje u části podnikatelů a veřejnosti požadavek na zrušení národního parku.

27. 1. 2023

Vážený pane premiére,

z pověření kolegů starostů obcí a měst Šluknovska se na Vás obracím s naléhavou výzvou ve věci rychlého a účinného zásahu vedoucího ke stabilizaci cen energií a zajištění jejich dostupnosti pro průmyslové podniky a podnikatele.

Náš region se dlouhodobě potýká s dopady strukturálních a ekonomických změn po roce 1989. Tradiční dominantní textilní průmysl v podstatě zanikl a region bojoval s nezaměstnaností vyšší než 20%. Nezaměstnanost je na Šluknovsku i dnes kolem 5%, ale v některých obcích se blíží k 8%! Situaci zde komplikuje i věková a vzdělanostní struktura obyvatelstva, ale i vysoký podíl sociálně vyloučených osob.

S velkým znepokojením vnímáme signály od podnikatelů a manažerů firem v regionu o drtivých dopadech nekontrolovaného skokového růstu cen energií na jejich činnost. Již dnes řada z nich bojuje s naprosto nestandardní změnou dodavatelsko-odběratelských vztahů na trhu s energiemi, kdy dochází nejen k dramatickému zvyšování cen energií, ale i k vypovídání smluvních vztahů u fixovaných dodavatelských cen. Řada strojírenských, textilních, sklářských i dalších podniků v důsledku růstu cen energetických vstupů přestává být konkurenceschopná. Navíc se často nedaří nasmlouvat jejich dodávky. Není vůbec přehnané tvrzení, že aktuálně jsou ohroženy stovky pracovních míst.

Vážený pane premiére,

dobře si uvědomuji složitost situace, ve které dnes Vámi vedená vláda je, v jakém stavu převzala ekonomiku po svých předchůdcích i komplikace, které přináší dramatická proměna geopolitické situace v souvislosti s napadením Ukrajiny Ruskem. Žijeme v nestandardní době, přirozená samoregulace trhu s energiemi zcela selhala, a především u elektřiny, je její cena z pohledu občana České republiky, která je jejím soběstačným producentem a velkým vývozcem nejen naprosto nepochopitelná, ale především nepřijatelná a zničující. V tomto případě samozřejmě nejen pro podnikatele, ale i kraje, obce, a především naše občany.

Je proto třeba urychleně přijmout taková opatření, které zajistí konkurenceschopnost našeho průmyslu a udržení sociálního smíru, spočívající v plošném opatření, podobně jak k tomu přistupují okolní státy, např. snížením DPH či „zastropováním“ ceny na přijatelné úrovni. Od podnikatelů jasně zaznívá, že nepotřebují dotace či jakési zpětné příspěvky, ale stabilní a garantované dodávky. Dopady neřešení této situace budou velmi dramatické a ve své důsledku vystaví řadu zaměstnanců těchto podniků existenční nejistotě a v svém důsledku extrémně zatíží sociální systém.

Věřím, že se Vám podaří najít rychlé a účinné řešení, a podaří se Vám předejít dalšímu sociálnímu otřesu v našem regionu.

Děkuji za pochopení.

Přátelským pozdravem

Jan Kolář, starosta města Krásná Lípa a předseda Sdružení pro rozvoj Šluknovska