Ministerstvo školství, mládeže a tělo výchovy
ministr Ing. Robert Plaga, Ph.D.
Karmelitská 529/5
118 12 PRAHA

Vážený pane ministře,

obracím se na Vás jako předseda Sdružení pro rozvoj Šluknovska ve velmi naléhavé záležitosti.

My, starostové osmnácti měst a obcí Šluknovského výběžku s velkým znepokojením sledujeme kroky vaší náměstkyně Ing. Katzové a jejího finančního týmu, kteří rozhodli o krácení normativů pro vybraná církevní střediska volného času v České republice.

Jedním z těchto patnácti subjektů, kterého by se mělo toto opatření dotknout je i Schrodingerův institut, středisko volného času, které má v našem příhraničním regionu Šluknovska nezastupitelnou funkci v práci s dětmi z vyloučených lokalit, s dětmi z problémových rodin a dětí ze sociálně slabého prostředí.

Nyní, na základě rozhodnutí paní náměstkyně Katzové, má mít Schrodingerův institut zkrácenou dotaci přibližně o osm milionů korun, a v souvislosti s nemožností vytvářet a vykazovat aktivity během čtrnáctiměsíčního lockdownu, pak přijde o další dva miliony korun.

Snížit rozpočet Schrodingerova institutu bezmála o padesát procent je pro tuto organizaci v zásadě likvidační. Od nového roku 2022 nebude za těchto podmínek schopen udržet stávající rozsah a kvalitu péče o naše děti z našich měst a obcí, tak, jak jsme tomu byli v uplynulých deseti letech zvyklí.

Je nepochopitelné, že ve chvíli, kdy střediska volného času hrají extrémně důležitou roli při návratu dětí frustrovaných z mnohaměsíční izolace do společnosti a k návratu k normálnímu životu, ministerstvo školství místo podpory těchto organizací, připravuje jejich likvidaci. Kroky ministerstva školství se nám zdají nepochopitelné a nezodpovědné.

Schrodingerův institut vznikl jako přímá reakce občanů na sociální a rasové nepokoje ve Šluknovském výběžku v roce 2011. Z tohoto pohledu se jedná o aktivitu republikově velmi výjimečnou a mimořádně důležitou.

Za deset let své existence nejenže významně přispěl ke zklidnění situace ve společnosti a mezi dětmi, zaznamenal výrazné úspěchy při začleňování romské populace do většinové společnosti (v některých našich obcích se jedná již o cca 15% obyvatelstva), svou prací se školními dětmi významně podporuje aktivity našich škol při eliminaci školní neúspěšnosti, eliminaci absencí a předčasných odchodů dětí ze základního vzdělávání. Nelze přehlédnout i jeho význam podpoře kvalitních volnočasových aktivit našich dětí a mládeže.

S rozsahem a kvalitou práce nemá Schrodingerův institut v našem regionu srovnání. Ročně se věnuje téměř čtyřem tisícům dětí, to je skoro polovině dětí, které ve Šluknovském výběžku žijí. A nepřímo tak pomáhá nám, starostům, řešit problematiku sociálně vyloučených komunit a romské menšiny.

Téměř na každém našem společném jednání Sdružení pro rozvoj Šluknovska se zabýváme řešením sociálních problémů, otázkami bezpečnosti a veřejného pořádku v našich obcích. Náš region je významně postižen negativními strukturálními sociálně ekonomickými dopady souvisejícími s rozpadem tradičního průmyslu, následným úbytkem pracovních příležitostí, postupným vylidňováním a úbytkem především mladých lidí, kteří odchází za lepšími příležitostmi do větších center. Nechceme se dožít dalších protiromských demonstrací, které pramení z izolace Romů, z neznalosti a neschopnosti lidí najít společnou řeč. Schrodingerův institut všechny tyto problémy řeší velmi přátelskou a přirozenou formou, prostřednictvím výchovy naší dětské populace, zájmových a volnočasových aktivit. Potřebujeme Schrodingerův institut, potřebujeme jeho práci, a proto je pro nás nepřípustné, aby zanikl jenom kvůli překotným úsporám na ministerstvu školství.

Vážený pane ministře,

jestliže rozhodnutí vašich úředníků ušetřit na Schrodingerově institutu několik milionů korun zastaví nebo omezí jeho činnost, bude to mít velmi neblahé důsledky pro celou společnost Šluknovského výběžku, ve všech našich městech a obcích, kde institut působí.

Věříme, pane ministře, že můžete toto nešťastné a z našeho pohledu nekoncepční rozhodnutí vašich úředníků zvrátit a zastavit tak likvidaci aktivit nejen Schrodingerova institutu, ale i ostatních čtrnácti středisek volného času, které působí obdobným způsobem i v ostatních problematických regionech České republiky.

Proto vás žádáme, pane ministře,

abyste v této záležitosti konal co nejdříve a nedopustil, aby rozhodnutí úředníků, bez předchozí otevřené diskuse s dotčenými subjekty vstoupilo v platnost, a likvidovalo tak kvalitní práci pedagogů v sociálně vyloučených lokalitách, aby působilo v neprospěch nejen středisek volného času a Schrodingerova institutu, ale také v neprospěch měst a obcí Šluknovského výběžku a jeho pětapadesáti tisíc obyvatel.

Děkuji za pochopení.

S přátelským pozdravem

Jan Kolář
starosta města Krásná Lípa a předseda Sdružení pro rozvoj Šluknovska

Společné jednání starostů obcí Šluknovska se konalo v tomto volebním období podvanácté, hostitelem bylo tentokrát město Šluknov. Starostka města Mgr. Eva Džumanová v úvodu představila investiční aktivity Šluknova v posledním období, pohovořila i o plánovaných akcích, např. o rozsáhlé rekonstrukci sladovny, kulturní památky. Měl by v ní být umístěn minipivovar, restaurace a ubytování, počítá se s náklady až 120 mil. Akce bude rozložena do několika let. Z problémů byla zmíněna především problematika šluknovského sídliště, které je sociálně vyloučenou lokalitou a je pro město velmi problematickým. Úklid veřejných prostranství a následná likvidace komunálního odpadu významně zatěžuje městský rozpočet. Situace neustále zhoršuje, migrace obyvatel je obrovská. Přes veškeré přísliby centrálních orgánů chybí obcím systémové řešení a nástroje k aktivnímu řešení tohoto problému.

Dalším bodem jednání bylo vystoupení ředitele dvou významných cyklistických závodů na Šluknovsku Mgr. Jana Novoty. Zrekapituloval průběh závodů, a to jak Tour de Feminin, tak i Tour de Zeleňák. Obě akce byly hodnoceny úspěšně, kvalitativní úroveň a bezpečnost závodnic se významně zvyšuje. Zároveň jsou již rovněž na hranici organizační kapacity, je potřeba se zamyslet nad dalším vývojem. Závody jsou vynikající pozitivní prezentací regionu, v případě Tour de Feminin, díky mezinárodním obsazení i ve světě. Poděkování na závěr mířilo i k přítomným starostům, kdy jejich sdružení i obce samotné akce podporují, nejen finančně, ale i materiálně a dobrovolnickou prací.

Opakovaně také starostové řešili negativní dopady kůrovcové kalamity na majetek obcí. Především cesty velmi trpí, těžkou technikou jsou poškozovány obecní krajské, obecní i lesní. Pohyb po lesích je komplikovaný. Situaci na místě objasnil a na velmi kritické připomínky reagoval lesní správce LS Rumburk, společnosti Lesy ČR s. p. Ing. Roman Kratochvíl. Zdůraznil, že kalamita je na Šluknovsku momentálně nejsilnější v ČR, jsou těženy mnohonásobky obvyklých objemů dřeva, které je nutné v relativně krátkém čase z lesa vyvézt, aby se přibrzdilo další množení kůrovce. Personálně jsou LČR na hranici kapacity. Připustil, že řada najímaných dodavatelů a dopravců je problematických, LČR je sankcionují a následně je již případně nevyužívají. Byla přislíbena lepší komunikace se samosprávami a snaha o minimalizaci negativních dopadů.

Dalším bodem jednání byl stav a provoz nemocnice v Rumburku. Potíže nemocnice v Rumburku trvají již dlouhou řadu let. Během minulých let došlo k změnám vlastnické struktury, kdy nejprve nemocnici vlastnilo a provozovalo město Rumburk, které časem nebylo schopno finančně udržet výrazně ztrátový provoz. Následně proběhlo insolvenční řízení, kdy po významném tlaku ze strany obcí regionu i široké veřejnosti nemocnici odkoupil Ústecký kraj. Nejprve ji sice poněkud nelogicky zařadil do Krajské majetkové, a.s., ale následně ji již nové krajské vedení zařadilo jako provozní středisko Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem, která je součástí společnosti Krajská zdravotní, a.s. Ta je s více než devíti tisíci zaměstnanci jedním z největších poskytovatelů zdravotní péče v České republice a největším zaměstnavatelem v Ústeckém kraji. Potud se tedy vše zdá v pořádku a současné organizační nastavení dává naději, že adekvátní zdravotní, a i akutní lůžková péče zůstane v regionu zachována a nadále rozvíjena. Vážné ekonomické a personální problémy provází nemocnici několik posledních let a nic zásadního na této situaci nezměnily ani výše uvedené transformační kroky. Stále dochází k náhlému omezování rozsahu poskytované péče, jak interní, tak chirurgické! Vznikající ztrátu vyplývající z nedostatečných výkonů ponese Krajská zdravotní, a.s., což jistě není také trvale udržitelné. Náhlé a těžko předvídatelné omezování péče působí samozřejmě prioritně velké problémy našim občanům, ale i praktickým lékařům i Nemocnici Varnsdorf, která není např. způsobilá plně nahradit výpadky rumburských pracovišť. K aktuální situaci v nemocnici i k plánům do budoucna podal informace, ředitel zdravotní péče pracoviště Rumburk MUDr. Michal Tichý. Potvrdil vážné personální a následně organizační potíže, které jsou negativním důsledkem předchozího období. Informoval o připravované modernizaci objektu tzv. chirurgie v řadu 700 mil. Kč i dalšího vybavení za cca 150 mil. Kč. Mělo by se jednat o dotační finanční prostředky, schváleny však zatím nejsou. Ze strany starostů zazněly vážné obavy nad dalším personálním vývojem i rozsahem poskytované péče, obrátí se tedy dopisem na předsedu vlády A. Babiše se žádostí o podporu při zajištění financí na základní lůžkovou péči v regionu. Příští jednání se bude konat v prosinci v Dolní Poustevně.

Jan Kolář, předseda SPRŠ

ÚŘAD VLÁDY ČR
Ing. Andrej Babiš, premiér
Nábřeží Edvarda Beneše 128/4
118 00 PRAHA

V Krásné Lípě 19. 4. 2021

 Vážený pane premiére,

obracím se na Vás jako předseda Sdružení pro rozvoj Šluknovska, jež je společnou platformou všech 18 obcí regionu východní části Děčínska s 55 tis. obyvateli.

O strukturálním ekonomicko-sociálním postižení území se nebudu více rozepisovat, je to skutečnost, která Vám je jistě z řady diskusí a jednání dobře známa. Ovšem, jestli měl náš region v této situaci alespoň nějakou pozitivní výhodu a příležitost, pak jimi nepochybně byly relativně nedotčená příroda a z ní vyplývající šance v rozvoji turistiky a cestovního ruchu.

V průběhu několika posledních let však i o tuto příležitost rychle přicházíme. Příčinou je dramaticky se vyvíjející kůrovcová kalamita s mnoha negativními dopady na život a budoucí prosperitu našich obcí. S ohledem na meziresortní a mezinárodní přesahy, si dovoluji oslovit s prosbou o aktivní zásahy přímo Vás.   

Vývoj současné kůrovcové kalamity v našem regionu byl ovlivněn několika zásadními skutečnostmi:

1. na podzim 2017 proběhla větrná kalamita, která postihla Šluknovský výběžek, NP České Švýcarsko (dále NPČŠ) a Lužické Hory. V lednu 2018 přišla do území další větrná kalamita. Po ní zůstalo po lesích spoustu nezpracovaného dřeva až do léta 2018. O důvodech, proč se tak stalo, lze diskutovat, ale značný vliv měla nepružnost zákona o zadávání veřejných zakázek v podobně kritických situacích, ale i jistá liknavost správců lesů. Lýkožrout dostal tedy výbornou příležitost se namnožit (jednalo se o desetitisíce m³ dřeva, které se nezpracovaly včas,
2. v roce 2018 vyvrcholilo cca pětileté období sucha - opět ideální stav pro start kůrovcové kalamity (oslabené smrky, neschopné se bez vody bránit),
3. od roku 2017 se navíc po novele zákona o ochraně přírody a krajiny nesmělo zasahovat v I. zóně NPČŠ, kam se přesunul kůrovcový problém z NP Saské Švýcarsko, kde již v té době byla rozsáhlá bezzásahová území. Během let 2018 a 2019 se kůrovec rozšířil již na celé území NPČŠ. Od 2019 se pak v NP dramaticky omezovaly těžební zásahy proti kůrovci. Nebyla realizována, ač byla od počátku plánována, tzv. pufrační zóna, která měla zamezit postupu kůrovce do sousedních lesů jiných vlastníků,
4. pod vlivem prudkého růstu kůrovcové hmoty na německé straně hranice se změnil přístup i Saských státních lesů, a hlavně po ekonomické rozvaze (ceny dřeva na minimu) přestali Němci v roce 2019 a první půli 2020 aktivně zasahovat proti kůrovci. Tedy podél celé státní hranice se kůrovec opět ve velkém množil v podstatě v celém příhraničí kolem dokola Šluknovského výběžku. Celé to bylo podpořeno i rozdrobenou majetkovou držbou, neboť soukromí vlastníci v SRN nezasahovali vůbec. Naopak v ČR v porostech mimo NPČŠ probíhají nebývalé kalamitní těžby, 
5. v roce 2020 na jaře bylo zpracování kůrovcového dřeva v hospodářských lesích brzděno a omezováno krizí koronaviru, z důvodu velmi omezené zpracovatelské kapacity (v NP už bohužel nastal cílový stav). V druhé polovině roku 2020 se těžby a postup proti kůrovci ze strany LČR zrychlil a optimističtějšímu vývoji nahrávají i loňský na srážky bohatší rok a poměrně dlouhá letošní zima a chladné jaro.

Tolik tedy k popisu současné situace a k důvodům a příčinám proč, a jak nastala. V každém případě z ní vyplývají vážné problémy v několika oblastech. Pro přehlednost je specifikuji dle odpovědných resortů, ač se logicky v mnohém překrývají.

Z pohledu životního prostředí vnímám především negativní dopady do ekosystémů chráněných území, tedy Národního parku České Švýcarsko a CHKO Labské pískovce (pod společným správním orgánem) a CHKO Lužické hory. Léta pečlivě chráněná území jsou dnes totálně poškozena.

• Národní park České Švýcarsko – Kůrovcem je zasaženo a zničeno cca 60% území, které bylo z většiny s převahou porostů smrku. Souhrnně jde o cca 2 mil. m³! suchého stojícího smrkového dřeva. V sousedním německém NP je to více jak 2,5 mil. m³!

1. 1. Toto množství suchého dřeva vnímáme i jako zvýšené požární riziko pro obce a lidská obydlí v blízkosti území.
   2. Zanedbatelná jistě není ani ekonomické hodnota tohoto „odepsaného“ dřeva. Vyčíslil ji někdy někdo? Pokud ano, můžete nás prosím informovat o výši těchto ztrát?
   3. V počátku kalamitní situace docházelo i k rozsáhlým kůrovcovým těžbám, kdy vznikly obrovské mýtiny (i 40 ha), kde následným rozhodnutím Správy NP bylo znemožněno vysadit nové stromy. Dnes jsou to mrtvé planiny.
   4. Většina území tak bude ponechána tzv. přírodnímu (samovolnému vývoji), tzn. že zde nebude probíhat kácení a výsadby nového lesa. Obáváme se významného negativního vlivu na zadržování vody v krajině a na erozi výrazně písčitých půd.
   5. V důsledku rozhodnutí o ponechání velké části území samovolnému vývoji dojde k postupné degradaci smrkových souší, které budou ohrožovat návštěvníky. Původně slibované bezpečnostní těžby podél značených turistických tras dnes probíhají velmi omezeně a jsou náhle odmítány jako nevhodné, a naopak řada úseků je uzavírána! Bez předchozí diskuse a stanovení termínů a dalšího postupu. V současné chvíli je to již 6 úseků, další uzávěry se připravují – i na území navazující CHKO Labské pískovce. Negativní dopady na cestovní ruch a turismus jsou lehce předvídatelné. Území je potenciálními návštěvníky vnímáno jako potenciálně nebezpečné, s řadou nepředvídatelných omezení a esteticky významně poškozené. Řada lesních cest a turistických tras je navíc zdevastována používáním těžké techniky při provádění těžeb v lokalitách, kde se aktivně zasahuje nebo zasahovalo proti kůrovci.
   6. Ekonomické dopady na místní podnikatele v cestovním ruchu, poskytovatele ubytovacích, stravovacích a dalších služeb mohou být v kombinaci s vlivem covidové krize drtivé, až absolutní. Navíc sousední saské území, které bývá často cílem návštěv i našich turistů zde ubytovaných je na tom s prostupností podobně špatně. Po staletí používané stezky zanikají a území se stává neprostupné.

• CHKO Labské pískovce a Lužické hory, popř. území Šluknovska na ně úzce navazující – Kůrovec se do nich rozšířil nepochybně přelivem z území, kde nebyly prováděny zásahy proti kůrovcové kalamitě. A to jak na území národních parků, tak i v německém příhraničí. Druhová skladba lesa a klimatické podmínky tomu významně napomohly, nelze je však tendenčně uvádět jako jediný a hlavní důvod. Nicméně probíhající aktivní zásahy snad ještě dávají naději část porostů, především v Lužických horách zachránit.
  1. Přesto je těžko pochopitelné, že Správy těchto CHKO strpí a přihlíží devastaci lesních porostů, tedy ekosystémů, jež v předchozích letech tak pečlivě ochraňovali a často do nich investovali nemalé prostředky. Jsem přesvědčen, že na mnoha místech dochází k porušování zákona o ochraně přírody a krajiny, např. dle § 26, odst. 3, písm. a).
  2. Proč těmito orgány není aktivně regulován rozsah a průběh kůrovcové těžby a nejsou voleny její citlivější a opatrnější způsoby?
  3. Jak je možné, že je tolerována devastace cestní sítě, ničeny turistické trasy, cyklotrasy a jejich značení?
  4. Stejně jako v případě národního parku se obáváme ekonomických dopadů na místní podnikatele v oblasti cestovního ruchu. Navíc v situaci, kdy cíle v těchto územích jsou doporučovány jako náhradní za ty v uzavíraných lokalitách!

Z pohledu ministerstva zemědělství, v jehož gesci je mj. lesní hospodářství, a řízení v našem regionu dominantního vlastníka Lesy ČR, s. p. identifikujeme z pohledu obcí několik úrovní problému spojených s probíhající likvidací kůrovcové kalamity. Jde tedy o těžby mimo NP, v CHKO i mimo ně. O koncentraci a velikosti území vypovídá dobře tzv. kůrovcová mapa.

1. Poškozování majetku obcí, soukromých vlastníků a Ústeckého kraje, kdy jde především o ničení obecních komunikací obrovsky navýšenou nákladní dopravou.
2. Poškozování pozemků obcí a dalších vlastníků nepovoleným skládkováním dřeva, např. na pastvinách a lučních porostech. To vše zapříčiněno špatným nastavením obchodních vztahů. LČR prodají dřevo tzv. nastojato, dostanou za ně zaplaceno. Někdo dřevo vytěží a prodá, také dostane zaplaceno. Jiný nakonec dřevo odveze, za což dostane také zaplaceno. A nám, tedy obcím a našim občanům zůstane zdevastovaný les a zničené místní komunikace. Toto přeci nelze tolerovat!
3. Likvidace obecních a městských lesů kůrovcem v důsledku nezvládnuté kalamity v NP a LČR, s. p. se všemi ekonomickými dopady na naše hospodaření.
4. Zásadní omezení rekreačního využití lesa v důsledku obrovského poškození lesních cest a po nich vedených turistických tras a cyklotras
5. Významné poškození životního prostředí v těsné blízkosti našich obcí.

Vážený pane premiére,

plně si uvědomuji současnou složitou společenskou situaci, kdy se prioritně věnujete důležitým epidemiologickým a dalším souvisejícím tématům. Přesto bych Vás chtěl požádat o osobní vstup a vklad energie do řešení výše popsané problematiky. Dochází zde k dramatické přeměně krajiny na dlouhá léta. Vezměte s sebou třeba ministra ŽP pana Brabce, který je mj. poslancem za Ústecký kraj a přijeďte se na vlastní oči přesvědčit, jak zdevastovaná je naše krajina na jejíž ochranu má jeho ministerstvo dohlížet, i s jakými omezeními se zde musíme vypořádat na počátku, snad již normálnější, turistické sezóny.

Děkuji za pochopení.

S přátelským pozdravem z Českého Švýcarska

Jan Kolář, starosta města Krásná Lípa a předseda Sdružení pro rozvoj Šluknovska

ÚŘAD VLÁDY ČR
Ing. Andrej Babiš, premiér
Nábřeží Edvarda Beneše 128/4
118 00 PRAHA

Krásná Lípa 11. 10. 2021

Vážený pane premiére!

Obracím se na Vás, opakovaně a naléhavě z pověření kolegú - 18 starostů  obcí Šluknovska, kde žije 55 tisíc občanů Ústeckého kraje, a to ve věci trvajícího zásadního ohrožení dostupnosti akutní lůžkové péče. Tu v našem regionu zajišťuje výhradně nemocnice v Rumburku.

Potíže nemocnice v Rumburku trvají již řadu let. Během minulých let došlo k změnám vlastnické struktury, kdy nejprve nemocnici vlastnilo a provozovalo město Rumburk, které časem nebylo schopno finančně udržet výrazně ztrátový provoz. Následně proběhlo insolvenční řízení, kdy po významném tlaku ze strany obcí regionu i široké veřejnosti, a také i po Vaší intervenci, nemocnici odkoupil Ústecký kraj. Nejprve ji sice poněkud nelogicky zařadil do Krajské majetkové , a.s., ale následně ji již nové krajské vedení zařadilo jako provozní středisko Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem, která je součástí společnosti Krajská zdravotní, a.s. Ta je s více než devíti tisíci zaměstnanci jedním z největších poskytovatelů zdravotní péče v České republice a největším zaměstnavate lem v Ústeckém kraji. Potud se tedy vše zdá v pořádku a současné organizační nastave ní nám dává naději, že adekvátní zdravotní, a i akutní lůžková péče zůstane v regionu zachována a nadále rozvíjena.

Vážné ekonomické a personální problémy provází nemocnici několik posledních let a nic zásadního na této situaci nezměnily ani výše uvedené transformační kroky.

Stále dochází k náhlému omezování rozsahu poskytované péče, jak interní, tak chirurgické! Vznikající ztrátu vyplývající z nedostatečných výkonů ponese Krajská zdravotní, a. s., což jistě není trvale udržitelné. To dále prohlubuje naše obavy.

Náhle a těžko předvídatelné omezování péče působí samozřejmě prioritně velké problémy našim občanům, ale i praktickým lékařům i Nemocnici Varnsdorf, která není např. způsobilá plně nahradit výpadky sono a rentgenologie a další.

Situací jsme se opakovaně zabývali na společném jednání starostů ve Sdružení pro rozvoj Šluknovska, které se konalo dne 24. září 2021 ve Šluknově, kde byl hostem i ředitel zdravotní péče MUDr. Michal Tichý, Ph.D., MPH. Ze strany kolegů starostů zazněla celá řada vážných připomínek k fungování nemocnice, k průběžnému uzavírání různých pracovišť, k odchodům zdravotníků atd. Stejně tak, i k sice deklarovaným, ale reálně neprobíhajícím řešením.

Obrovské personální problémy, které se bohužel nedaří překonávat, potvrdil i přítomný ředitel Dr. Tichý. Formální personální stav je v zásadním rozporu s reálným provozem, kdy se často nedaří zajistit fungování jednotlivých oddělení. K tomu je zároveň avizován odchod primáře chirurgického oddělení. Současný stav je v zásadě na hraně legislativních pravidel pro poskytování zdravotní péče touto formou.

Na následujícím jednání starostů s generálním ředitelem Krajské zdravotní, a. s. s MUDr. Petrem Malým, MBA, které se konalo 7. 10. 2021 v Rumburku, nám byly představeny plány na postupnou rekonstrukci nemocnice a následnou modernizaci vybavení. Takto rozsáhlé investice není možné realizovat z vlastních prostředků KZ, a.s., potažmo ani prostřednictvím vlastníka, tedy Ústeckého kraje. Zde je naprosto nezbytná intervence státu, prostřednictvím různých dotačních programů.

Žádáme Vás o maximální podporu při rozdělování dotačních prostředků do jednotlivých krajů ve prospěch Ústeckého kraje. V současné době je další financování modernizace nemocnice v Rumburku stále jen na úrovni příslibů a plánů.

Šluknovský výběžek je velmi specifickým územím, ze tří stran ohraničený Německem, ve směru do Čech je pak oddělený Lužickými horami. Dostupnost regionu je ve zhoršeném počasí velmi problematická. Máme velmi složitou etnickou a sociální skladbu obyvatelstva, vysoký průměrný věk, region se vylidňuje. Jen těžko zajišťujeme pro své školy mladé učitele, policisty, praktické lékaře, zubaře.

Akutní lůžkovou péči v oborech chirurgie, interna, dětské a gynekologie zajišťovala dříve Lužická nemocnice s poliklinikou v tomto rozsahu:

• 6 tis. hospitalizovaných pacientů ročně,
• 10 tis. ošetřovatelských dnů na ošetřovatelských lůžkách ročně,
• 47 ošetření ambulantních pacientů každý rok.

Z uvedeného je tedy zřejmé, že potřeba této zdravotní péče zde skutečně existuje.

Vážený pane premiére,

přes veškerou snahu současného vedení Ústeckého kraje a KZ, a.s., i přes Vaše osobní veřejná prohlášení a deklarovanou podporu se, bohužel, stále nedaří situaci nemocnice v Rumburku stabilizovat. Vše zůstává na úrovni příslibů investic do vybavení a budoucí rekonstrukce areálu nemocnice. To samozřejmě vítáme a podporujeme.

Je však třeba aktivně řešit trvající personální nouzi a zajistit předpokládaný rozsah péče pro naše občany. Jako dílčí řešení je také potřeba dotáhnout do konce jednání o poskytování přeshraniční zdravotní pece pro české občany v blízkém německém příhraničí. Mezinárodní memorandum bylo slavnostně podepsáno již před dvěma roky - dodnes není naplněno.

Za starosty regionu mohu přislíbit účast na vytváření vhodných motivačních prvků pro nově příchozí lékaře i zdravotnického personálu, např. formou poskytnutí bydlení, pozemků na bytovou výstavbu apod.

Fungující plnohodnotná akutní lůžková péče je však pro udržení sociální stability a další rozvoj regionu nezbytná! Jedná se o zásadní, a v historii nevídanou veřejnou investici, která může být výborným startovacím impulsem, aby Šluknovsko mělo naději zvrátit dlouhodobé negativní trendy.

Žádáme Vás o maximální podporu v této, pro region Šluknovska, tak zásadní věci!

Jan Kolář
starosta města Krásná Lípa a předseda Sdružení pro rozvoj Šluknovska

V pořadí 11. jednání Sdružení pro rozvoj Šluknovska ve volebním období 2018 až 2022 se tentokrát konalo v Jiříkově. V úvodu jednání starosta města Jiříkov Michal Maják a místostarosta Bc. Jindřich Jurajda seznámili přítomné kolegy s realizovanými investičními akcemi v minulém období. Představili i plány a záměry města Jiříkov do příštích let.

Další část jednání byla věnována problematice veřejné dopravy, a to jak autobusové, tak i vlakové. Pracovníci Ústeckého kraje z odboru dopravy a silničního hospodářství Ing. Jakub Jeřábek, vedoucí oddělení a Ing. Jan Otčenášek, technolog dopravy, představili starostům letošní novinky v turistické dopravě. Nově od letošního roku přibylo například vlakové spojení T9 z Jizerských hor přes Žitavské a Lužické hory do Českého Švýcarska, tedy z Liberce přes Žitavu, Rybniště a Krásnou Lípu do Mikulášovic. Spoj provozuje společnost Trilex. Úplnou novinkou je první přímé vlakové spojení Prahy a Českého Švýcarska tzv. Lužickohorským rychlíkem R 1275 z Prahy přes Mladou Boleslav, Doksy, Nový Bor, Rybniště, Krásnou Lípu do Mikulášovic. Vlak je historický, provozuje jej Klub železničních cestovatelů, který v Ústeckém kraji provozuje i Kamenický a Podřipský motoráček. Starostové byli rovněž informováni o tom, že v současné době je Ústeckým krajem zajištěno financování veřejné dopravy a nejsou zatím připravovány žádné škrty, přesto, že finanční dopady omezení v důsledku epidemiologických opatření jsou obrovské. Na závěr této části jednání představili pracovníci Krajského úřadu novinku – mobilní informační kancelář – tzv. DÚKmobil. Moderní dodávkové vozidlo přizpůsobené jako pojízdná kancelář bude, dle zájmu, zajíždět průběžně do jednotlivých obcí a nabízet služby Dopravy Ústeckého kraje občanům. Podobně již dnes funguje např. mobilní kancelář SčVaK.

Největší prostor v rámci jednání, více jak 3 hodiny, byl věnován kůrovcové kalamitě v lesích Šluknovska a jejím dopadům na obce. Pozvanými hosty byli náměstek ministra zemědělství Mgr. Patrik Mlynář, ředitel oblastního ředitelství LČR Teplice Ing. Pavel Rus, Ing. Pavel Přílepek z Ústředního sekretariátu KČT a Václav Nič, KČT oblast Ústí nad Labem – odborníci zodpovědní za turistické značení, Bc. Jan Šmíd, ředitel České Švýcarsko, o. p. s. a Ing. Jiří Rak, vedoucí Destinační agentury ČŠ za oblast cestovního ruchu.

Zástupci LČR seznámili starosty s vývojem kůrovcové kalamity s postupy, které jsou uplatňovány v hospodářských lesích, jejichž cílem je především zastavit šíření kůrovce do dalších porostů v území. V tomto snažení lesníkům pomáhá chladné jarní počasí, které limituje další množení brouka. Byla vyjádřena naděje, že je možné kalamitu zvládnout, ale je nutné očekávat další masivní kácení v lesích v letních měsících, kdy dojde k dalšímu šíření kůrovce do porostů. Probíhající těžby řeší výhradně suché nebo napadené, i když ještě zelené stromy. Plánovaná těžba neprobíhá, cena dřeva se na trhu vrací k původním hodnotám. Lesy ČR se snaží následně v maximální možné míře mýtiny zalesňovat, zde se naráží na kapacity personální, ale i sadbové možnosti. V této souvislosti je potřeba zmínit, že Lesy ČR odvedly v minulých letech do státního rozpočtu z rezervního fondu cca 38 mld. korun. Tyto prostředky dnes Lesům ČR samozřejmě citelně chybí. Dalšími limity jsou omezení, která vydávají orgány ochrany přírody v oblastech v CHKO, které požadují ponechávání určitého množství nezpracovaného napadeného porostu a omezují intenzivní metody těžby. To může jednak dále vyvolávat další množení kůrovce, ale především i četné uzavírky lesů z důvodu bezpečnosti, neboť ponechané stojící souše budou degradovat a neřízeně padat. Podobná situace je již na mnoha turistických trasách v Národním parku České Švýcarsko. Rozpad porostů do bezpečné fáze může trvat i více jak 10 let!

Starostové reagovali kritikou na jednání společností, které v lesích v majetku LČR těží, dřevo skládkují a následně odváží. Velmi často nerespektují dopravní značení, poškozují komunikace a pozemky, jak obecní, tak i jiných vlastníků. Vzájemná komunikace mezi lesníky a radnicemi příliš nefunguje, pracovníci LČR jsou přetíženi. V lesích zůstává nepořádek, lesní cesty jsou neschůdné. Dlouhodobé uzavírání lesů a turistických tras starostové odmítají. Vyjádřili nesouhlas s postupy orgánů ochrany přírody, které vedou ve svém důsledku k dlouhodobému omezení průchodnosti území a k negativním dopadům na cestovní ruch. Na příští jednání bude pozván ministr životního prostředí R. Brabec. 

S problematikou údržby značených turistických tras vystoupili zástupci KČT. V některých lokalitách byly odstraněny stromy se značkami, často nejsou k dispozici žádné další stromy, kde by mohly bát nahrazeny. Lesní cesty jsou často velmi poškozené a těžko schůdné. Je požadováno ponechávání pahýlů pro dočasné značení a základní úprava povrchu cest po vyvážení. Stejně tak je potřebná i včasná komunikace ve věci dočasných uzavírek kvůli probíhající těžbě.

Zástupci obecně prospěšné společnosti České Švýcarsko za turistickou destinaci vyjádřili obavu z negativní prezentace území v médiích, dlouhodobého uzavírání turistických tras i dalších cest a z budoucí neprostupnosti území. Vznesli dotazy k nutnosti používání velké techniky – harvestorů a vyvážeček. Lesníci nedostatky a kritiku částečně připustili, byly přislíbeny změny ve vzájemné komunikaci i úprava obchodních vztahů s dodavateli. Využívání výkonné techniky je ekonomicky efektivní a při celkovém objemu očekávaných těžeb je nenahraditelné. Ze strany LČR byla přislíbena lepší informovanost i ve směru k veřejnosti. Ze strany zástupců turistické destinace České Švýcarsko také zazněly obavy z očekávaného návalu návštěvníků po uvolnění epidemiologických omezení, ve chvíli, kdy jsou v oblasti četná omezení pohybu osob.

Problematice se bude věnovat i veřejné fórum na téma: Dopady kůrovcové kalamity na region České Švýcarsko a Lužické hory, které je připraveno společností České Švýcarsko, o. p. s., na čtvrtek 3. června 2021.

Jan Kolář, předseda sdružení

ÚSTECKÝ KRAJ
Ing. Jan Schiller, hejtman
Velká Hradební 3118/48
 400 02  ÚSTÍ NAD LABEM

Krásná Lípa 29.3.2021

Vážený pane hejtmane,

obracím se na Vás na základě podnětů řady starostů i občanů našeho regionu s naléhavou žádostí o navýšení dodávek očkovacích vakcín proti nemoci COVID-19 pro oblast Šluknovska.

Je nám samozřejmě dobře známa obecně špatná celorepubliková situace v dodávkách vakcín, jejich další distribuce i průběh vakcinace.

Je však opět smutným faktem, že Ústecký kraj jako celek patří mezi kraje s nejmenší proočkovaností občanů – 5,2 %! v situaci, kdy třeba Praha má již proočkovanost téměř 21%, Jihomoravský kraj 13%, Středočeský a Moravskoslezský se blíží 10%.

V rámci našeho kraje je Šluknovsko opět tou opomíjenou částí, s nejmenšími dodávkami vakcín a následnou proočkovaností. Řada občanů tak opět volí přeregistrace a za očkováním vyjíždí do jiných částí republiky.

I s ohledem na data o potvrzených případech onemocnění COVID-19 v Ústeckém kraji, která jsou nám poskytována, Vás žádám o zajištění spravedlivé distribuce vakcín do našeho regionu. V současné době vykazuje Děčínsko nejvíce nakažených, kumulativně pozitivních i aktuálně nemocných občanů. Co je však nejsmutnější, jsme okresem s nejvyšším počtem zemřelých. Opustilo nás již téměř 300 spoluobčanů.  

Vážený pane hejtmane,

žádám Vás v zastoupení kolegů dalších 17 obcí Šluknovska, aby byla přijata konkrétní a účinná opatření vedoucí k navýšení dostupnosti vakcín v Ústeckém kraji a k jejich spravedlivé distribuci do regionu!

Zároveň si dovolujeme Vám nabídnout spolupráci při vlastní realizaci vakcinace, jak v administrativní, tak i v další logistické podpoře, např. formou asistence při dopravě zájemců k očkování, popř. vhodné prostory pro působení mobilního očkovacího týmu apod.

Děkuji za pochopení.

S pozdravem

Jan Kolář, starosta města Krásná Lípa a předseda Sdružení pro rozvoj Šluknovska